Jackob-s.7x.cz E mail :JakubKuba@seznam.cz

StarWars Darth Maul 21-30/37

Kapitola 21


Jakoby z dálky uslyšela Darsha zvuky boje. Připadalo jí, že se zvedají a zase utichají, lámaly se přes ni jako mořské vlny, když její mysl zoufale hledala cestu zpět k vědomí. Instinktivně si přála, ať ty zvuky přestanou, aby mohla sklouznout zpět do hlubin černé propasti, ze které neochotně povstávala. V poslední době si prošla mnohou bolestí a strachem; cítila, že si zaslouží odpočinek.

Ovšem potyčka se neutišila, naopak byla hlasitější. Teď rozeznala jeden z hlasů: patřil Lornu Pavanovi. Ostatní nezněly jako lidské - hlavně vrčení a hrdelní řev.

Bylo jasné, že Pavan má nějaké potíže. Ve svém stavu polovičního vědomí Darsha neviděla jediný důvod, proč by mu měla jít na pomoc. Neměla ho ráda, a on jí dal dokonale najevo, že ji taky příliš nemiluje. Nezdálo se, že za tím vězí z jeho strany nějaká osobní zášť; prostě opovrhoval Jedi jako celkem. To bylo v jistém směru mnohem více urážlivé. Darsha by lépe snášela, kdyby zakládal svou nelibost pouze na odporu k ní než na zhnusení vůči pojmu, jehož byla představitelem. Dovedla by se snáze vyrovnat s nepřátelstvím než s úzkoprsostí.

Avšak stávalo se bolestivě zřejmým, že boj, který doléhal k jejím uším, se v dohledné době sám nevyřeší. A náhle, jak se rychle navracela k úplnému probuzení, si Darsha vzpomněla na to, co se stalo: útok nepřátel skrytých v chodbě, elektrošoková síť, jež je uvěznila. Silové pole sítě ji omráčilo. Ať už nyní byla kdekoli, nemohlo to být dobré místo.

Darsha otevřela oči a dokázala zvednout hlavu natolik, aby viděla, co se děje, i přesto, že tento úkon ji bolestivě bodl v hlavě - podobně jako výstřel z blasteru. Při tom pohledu se jí řádně zvedl adrenalin. Pavan zápasil s několika stvořeními - v chabém světle bylo těžké říct, co jsou zač, kromě toho, že jsou dvounohá a určitě to nejsou lidé. Očividně dokázal jednoho omráčit; bezvládná postava ležela na mechem porostlé zemi vedle droida, který se rovněž zdál být mimo provoz.

Darsha se zvedla na kolena. Pohyb upoutal pozornost několika tvorů, kteří obklíčili Pavana a čekali na jedinou jeho chybu. Otočili se a belhali se k ní, vrčící ústa doširoka rozevřená. Viděla vyboulenou kůži, která překrývala jejich oční bulvy, a z toho děsu se jí málem zastavilo srdce.

Obklopila se Sílou. Stále klečíc vyrazila dopředu oběma rukama, prsty doširoka roztažené, a vyslala k útočníkům dvě neviditelné vlny. Neočekávaný úder je zasáhl a přinutil zavrávorat zpět. Zavyli napůl strachem, napůl vztekem a hrozivý jekot se v místnosti odrážel.

Darsha toho momentu využila a postavila se. Ze zvyku sáhla po světelném meči a ani ji moc nepřekvapilo, že nevisel na jejím pásku. Neměla čas meč hledat, protože několik těch dalších nelidských zrůd se sunulo jejím směrem. Ačkoliv se přibližovali pomalu, těžko se jim vyhne, vzhledem k tomu, kolik je jich v tomto malém prostoru.

Pavan, kterému visel na každé ruce jeden z nich, si konečně všiml, že je Darsha vzhůru. „Cthonové!“ zakřičel. „Jsou to kanibalové!“

Z těchto slov ji zamrazilo. Tak jako mnoho obyvatel Coruscantu i ona slyšela příběhy o těchto slepých humanoidech, ovšem nikdy takové řeči nepokládala za pravdivé. Strach obnovil její úsilí, takže Cthony znovu odhodila vlnami Síly. Byli však silnější, než se zdáli, a mimořádně vytrvalí; přestože je úder srazil na zem, zvedli se a zkoušeli to znova, vyli přitom a úpěli.

Pavan na tom byl hůře než ona, protože mohl bojovat pouze pěstmi a kopanci. Cthonové ho táhli k jednomu z tmavých výklenků v místnosti.

„Vypnuli I-5!“ zavolal na ni. „Mohl by nám pomoct!“

Ano, ovšem! pomyslela si Darsha. Měla skvělou příležitost vidět, jak silný droid je, když ji a Pavana odnesl do bezpečí z vraku vznášedla. Pohlédla na I-5 a v šeru viděla, že jeho hlavní vypínač vzadu na krku se nachází v poloze „vypnuto“.

Dokáže ho aktivovat? Nebyla si jistá. Nemohla se k droidovi přiblížit na dosah, a pochybovala o své kontrole Síly, hlavně za těchto okolností. Jedna věc byla použít Sílu jako obušek proti nepříteli, ale znamenalo něco úplně jiného pohnout malým vypínačem o několik metrů dál.

Odsunula své pochybnosti stranou. Musí to dokázat - nebo bude z ní a Pavana doslova mrtvé maso.

Zaostřila svou mysl na droida a cítila slabé, nehmotné spojení mezi jejími myšlenkami a chladným kovem vypínače. Zatlačila na něj svou myslí, přímo vnímala ten odpor, který kladl.

Cthon ji popadl zezadu.

Darsha spolkla překvapený výkřik. Cítila, jak její zeslabené psychické sevření po malém kousku duraoceli téměř sklouzlo, a za pomoci veškeré vůle proti němu udeřila chapadlem Síly. Pak ji Cthon strhl dozadu a vnímala jeho vlhké, studené prsty, podobné rukám mrtvoly, které se jí sevřely kolem krku.

Vzduch náhle proťal pronikavý vřískot, jenž se nepodobal ničemu, co kdy slyšela. Byl mnohem víc než nepříjemný; byl doopravdy bolestivý. Zařízl se jí do obou uší a vlezl až do samého středu její hlavy, jako něco živého a nenasytného. Cthon ji pustil, zapotácela se dopředu a zakryla si uši rukama. Maličko to pomohlo, ale zdaleka ne dostatečně.

Ale bylo zjevné, že ostrý zvuk způsobuje Cthonům mnohem větší bolest než jí. Což samozřejmě dávalo smysl; tady dole, ve věčné temnotě, si tvorové zvykli spoléhat na svůj sluch ve větší míře než na zakrnělé oči. Jejich sténání a úpění v agónii se dalo přes pokračující vřískot sotva postřehnout; Darsha si až nyní uvědomila, že ten příšerný zvuk vydává I-5.

Aktivovaný droid zrovna vstával. Pohyboval se rychle a protlačil se skrze šokovaný hlouček příšer k Lornu Pavanovi, zatímco uši trhající zvuk stále tryskal z jeho hlasového modulátoru. Cthonové, kteří táhli Pavana pryč, se zmítali bolestí stejně jako jejich druhové a pustili svou kořist.

Darsha následovala droidova příkladu. I-5 popadl Pavana a zamířil k temnému otvoru v protější zdi místnosti. Bylo úplně jedno, kam chodba vede, musí to být určitě místo lepší než tohle.

Ale šance, že se k tunelu dostanou, vypadaly mizivě. Ačkoliv se Cthonové stále potýkali s bolestí, začínali se stahovat k prchajícím, nepochybně vedeni zlostí, že jim utíká večeře. Darsha vyslala několik dalších neviditelných úderů na všechny strany a čistila tak cestu pro svou skupinku. Přesto se jim v úniku snažil zabránit mohutný dav, který postupoval dopředu.

Zoufale se rozhlédla po něčem, co by mohla použít jako zbraň - a všimla si, že její světelný meč leží možná pět metrů od ní na kupě smetí a rozbité elektroniky. S povděkem si oddechla a natáhla po něm ruku i mysl. Meč vzlétl ze své pozice do vzduchu. Jeden Cthon nějak vycítil, že zbraň plachtí prostorem a nemotorně se po ní vrhl, čímž meč málem srazil. Rozplácl se na zemi u Darshiných nohou, když jí zbraň vklouzla do ruky. Darsha stiskla vypínač a uslyšela velice potěšující bzučení, jak se žlutá čepel natáhla do plné délky.

Uchopila meč oběma rukama a v obranném postoji vykroužila čepelí osmičku. Bylo těžké se soustředit, pokud I-5 stále vydával svůj bolestivý jekot podobný siréně a Darshina hlava se cítila, jako by se měla každou chvílí roztříštit. Doufala, že by v tom případě šrapnely zasáhly aspoň nějaké Cthony.

Vystaveny dvojnásobné hrozbě světelného meče a droidova vřískotu nemohly zrůdy jinak, než se stáhnout. Tři uprchlíci vběhli sprintem do tunelu, I-5 v čele a Darsha řadu uzavírala. Doprovázely je rozzuřené výkřiky jejich bývalých věznitelů, ale to bylo všechno.

Světélkující lišejník, jenž pokrýval zdi v místnosti, rostl v chodbě jen na malém úseku a pak vymizel, až na ojedinělé ostrůvky, které narušovaly tmu jen nepatrně nebo vůbec. I-5 rozsvítil své fotoreceptory a odhalil jejich očím zděný tunel, sotva dost vysoký, aby v něm Lorn mohl stát vzpřímeně. Nepokračoval rovně, mírně se vinul, nejdřív doleva, potom doprava.

I-5 přestal vydávat ječivý zvuk, jakmile se ztratili Cthonům z dohledu. Přešli z běhu do rychlé chůze. Darsha si musela pospíšit, aby udržela krok se svými dlouhonohými společníky; pokaždé, když se její boty dotkly tvrdých dlažebních kostek, cítila další bodnutí bolesti, které jí proniká hlavou. Vroucně si přála, aby jedna z vlastností Síly byla schopnost léčit bolest hlavy.

Jako by jí četl myšlenky, droid začal vydávat jiný zvuk: tiché trylkování, jež se vůbec nepodobalo předchozímu pronikavému hluku. Zdálo se, že nějak proniká jejími svaly a kostmi - vlastně přímo buňkami - lehoučce jimi třese a vyplavuje z nich jedy i bolest. Po několika minutách zvuk ustal a Darsha se cítila sice ne ve vrcholné formě, aspoň o poznání lépe.

Šli ještě několik minut a pak se I-5 zastavil. Pavan a Darsha se také zastavili, padawan přitom vypnula svůj meč.

„Moje senzory zjistily, že nás nikdo nepronásleduje,“oznámil droid.

„Radši bychom měli jít dál,“ namítl Pavan. „Předtím ses spletl, pamatuješ?“

„Nebuď na něj tak tvrdý,“ požádala Darsha. „Přece jen, zase nám zachránil život.“

„Ačkoliv bych rád souhlasil, jsem nucen poukázat na fakt, že tentokrát jsi nás zachránila ty,“ přiznal I-5. „Nemohl bych udělat nic, kdybys mě neaktivovala.“ Ačkoliv mluvil na Darshu, díval se na Lorna Pavana.

Ten se zamračil a na chvilku zaváhal. Pak pohlédl na Darshu a řekl: „Má pravdu. Díky.“

Očividně bylo zapotřebí stádo banth, aby z něj ta slova vytáhlo. Proč tolik nenávidí Jedi? divila se Darsha. Nahlas odpověděla: „Není zač. Ty jsi mi zachránil život ve vznášedle. Teď jsme si kvit.“

Pavan jí věnoval pohled, který znamenal stejnou měrou vděčnost a nenávist. Pronesl směrem k I-5: „Měli bychom najít nejkratší cestu zpět na povrch. I Raptoři vypadají přátelsky ve srovnání s tím, co žije tady dole.“

Droid přikývl a pokračoval v chůzi. Oba dva lidé ho následovali. Nikdo už nepromluvil, což Darsha jen vítala. Kráčela za Lornem Pavanem a znovu se dohadovala, co způsobilo jeho vytrvalou antipatii k ní i jejímu řádu.

Mohla se jednoduše zeptat, samozřejmě. Jediný důvod, proč tak ještě neučinila, byl ten, že na to ještě neměli čas; od okamžiku, kdy se poprvé potkali, jen utíkali. Intuice jí však řekla, že teď není ta správná doba řešit onen problém, zůstala tedy zticha. Možná až se vymotají z těch spletitých katakomb - pokud vůbec - se odváží tu záležitost otevřít. Nyní se zdálo nejlepší prostě to nechat být.

„Překvapuje mne, že to Cthonové vzdali tak snadno,“ řekl náhle Pavan droidovi. „Ani se za námi nepustili tunelem.“

„Taky se tomu divím,“ odvětil I-5. „Napadají mne jen dvě možnosti a ani jedna pro nás nevypadá dobře. První, že na nás chystají jinou léčku.“

„Na to jsem právě myslel,“ přerušil ho Pavan. „A tvůj druhý scénář?“

„Že před námi může být něco, čeho se bojí i Cthonové.“

Pavan neodpověděl. Plahočili se podzemím města a Darsha přemítala nad slovy droida. Zcela jistě pro ně neskýtala žádnou růžovou budoucnost. Něco ještě horšího než Cthonové?




Kapitola 22


Darth Maul následoval svoje instinkty. Vedly ho kousek přepravním tunelem, pak dolů po schodišti a pokračovat musel temnou chodbou. Postupoval rychle, ale opatrně. Věděl, že tak hluboko ve vnitřnostech Coruscantu žijí tvorové, se kterými by i sithský lord mohl mít potíže. Avšak nezabrání mu dohnat jeho kořist a dokončit úkol.

Pavan zemře první, ze dvou důvodů: protože je hlavní cíl, samozřejmě, ale také proto, že si pak Maul může dát na čas se zabitím té Jedi. Neočekával, že by byla nějak dobrá v boji. Měl dojem, že není nic jiného než učednice toho Twi´leka, kterého zabil, a proto pro něj nebude dostatečným protivníkem. Ovšem pořád to je Jedi a může si s ní chvilku pohrát, než jí zasadí smrtící úder. Maul cítil, že si zaslouží nějakou zábavu jako částečnou náhradu za všechny potíže, do kterých se dostal.

V podzemní chodbě, jíž procházel, byla tma jako v pytli. Dokonce i Maul, jehož oči byly na světlo citlivější než lidské, sotva viděl na cestu. Ale nespoléhal na zrak tolik jako na všechna drobná narušení v Síle. Maul cítil prchající před sebou - teď určitě nezabloudí.

Nicméně byl netrpělivý. Rád by se dal do běhu, aby významně zkrátil vzdálenost mezi ním a jeho kořistí; chtěl už mít tohle za sebou. Ovšem jenom blázni se ženou na neznámé a nepřátelské území a Darth Maul nebyl žádný blázen.

Shodil kápi, aby lépe slyšel cokoli, co by ho mohlo upozornit na nebezpečí. Pak se náhle zastavil a naslouchal slabým vibracím.

Uvědomil si, že není sám.

Vlhký a zatuchlý vzduch byl klidný a i to narušení, které pocítil v Síle, bylo velice jemné. Přesto nepochyboval, že ho někdo pozoruje. Skoro neexistující světlo mu prozrazovalo, že se nachází v široké části tunelu, do níž se otevírá několik bočních chodeb. Čekal, že útok přijde odtud.

Velice pomalu spustil ruku ke světelnému meči, jenž mu visel u pasu.

Nepředvídal, že bude napaden seshora, ale nezaskočilo ho to. Vycítil, že na něj padá elektrošoková síť, a věděl, že pokud do ní udeří svým mečem, silová vlna se odrazí a projde zpět jeho paží i celým tělem přímo se zničujícím efektem. Raději se vrhl dopředu parakotoulem, kterým uhnul z dosahu sítě. Vstal a prudce se otočil, přičemž zapnul obě čepele svého meče.

Okamžitě byli u něj.

Darth Maul se znovu odevzdal Temné straně, nechal ji vést jeho pohyby a zamířit všechny údery. Stál ve středu víru vysokých postav, viděl je jen v krátkých záblescích, jak je zasahovaly roztočené laserové čepele. Poznal ty tvory, četl o nich při svém studiu coruscantských domorodých ras: Cthonové, zdegenerovaní humanoidi žijící v podzemí, mnoha lidmi považovaní za výmysly. Jeho mistra bude velice zajímat, že opravdu existují. Samozřejmě za předpokladu, že Maul teď všechny nevyhladí.

Když vzdali svůj útok a s vytím zmizeli v bočních tunelech, už jich bylo naživu o pár méně než před chvilkou. Maul zabil, jak dokázal ve tmě spočítat, devět z těch odporných bytostí.

Znovu vyrazil po stopě a přemýšlel, jestli se Pavan a ta Jedi také střetli s Cthony. Pokud ano, zdálo se dost pravděpodobné, že to nepřežili. Možná už jeho úkol skončil. Bylo by zklamání, kdyby přišel o radost ze zabíjení, ale aspoň by se zbavil své povinnosti.

Jistě, nemohl s touto možností počítat, dokud nebude mít jasný důkaz. Toho člověka je těžší zabít, než Maul předpokládal.

Spěchal věčnou nocí, ostražitý před dalším možným útokem.


Lorn následoval I-5 temnou chodbou a zvažoval nejrůznější možná řešení své situace. Neměl jich mnoho na výběr. Za všechna ta léta, kdy byl úspěšným obchodníkem s informacemi a dokonce i tehdy, když pracoval pro Jedi, se nesetkal s něčím tak náročným. Být pronásledován Sithem - o kterých se tvrdilo, že neexistují - po těch nejhlubších místech města, kde mu jsou v patách masožraví kanibalové...nepochybně to je výzva.

Jestliže se dostanou zpátky na povrch a budou schopni vrátit se na civilizovanou úroveň společnosti, jaký bude jeho příští krok?

Věděl, že padawan má v úmyslu vzít ho rovnou do Chrámu Jedi, aby se mohl podělit o své informace s Macem Winduem a ostatními členy Rady. Ovšem taková událost nefigurovala na vrcholu seznamu jeho nejvroucnějších tužeb. Jedi ho určitě nejlépe ochrání před Sithem - pokud však jejich pronásledovatel nebyl výbuchem zabit - ale pokud šlo o Lorna, je to řešení skoro tak špatné jako problém. Být jen majetkem, který patří Jedi a je jimi využíván? Bylo to hnusné pomyšlení, vyvolávalo příliš mnoho vzpomínek, které dalo Lornovi hodně práce potlačit. Takže místo zabředávání do vzpomínek, jež hrozily, že ho pohltí, se zaměřil na jinou možnost: útěk.

Klíčová otázka je - jak se dostat na palubu lodi, která by dostala jeho a I-5 dost daleko, aby se vyhnuli pronásledování Sithem i Jedi. Náklad koření, kde jim I-5 rezervoval místa, už odletěl, avšak ve vesmírných přístavech určitě nebyla nouze o lodě. Až budou pryč z Coruscantu, všechno půjde snáz. Přece jen, galaxie je obrovská. Příliš Sithů se v ní vyskytovat nebude, když to až dosud byly pouhé pověsti - na které ovšem nyní Jedi narazili. A pokud je jich tak málo, argumentoval v duchu Lorn, nemůže být v zájmu toho Sitha ztrácet tolik času pronásledováním jednoho bezvýznamného obchodníka s informacemi.

Takže to byl jeho plán: dostat se na rychlou loď, možná pašeráckou, a nechat Coruscant daleko za sebou. Nevěděl sice, čím za přepravu zaplatí, ale to se nějak vyřeší. Mohli by si to namířit na nějakou klidnou planetu, například Tatooine, ukrýt se na chvíli v Dunovém moři nebo v Jundlandských pustinách, splynout s okolím. Po několika letech by si mohl otevřít hospodu třeba v Mos Eisley. Nebyly to vyhlídky na nijak vzrušující život, ale aspoň to bude život.

I-5 asi nebude moc nadšen ze všeho toho písku. Droidi vyžadovali v prostředí, jako je Tatooine, časté olejové lázně. Lorn pohlédl zamyšleně na svého přítele, který kráčel vepředu a jeho kovové tělo se lesklo v odraženém světle fotoreceptorů. Bude s ním muset celý plán probrat a zjistit, jestli má I-5 nějakou představu ohledně otázky peněz. Droid měl vždycky dobrý nápad , kterým vylepšil ten Lornův. Aby se mohli na něčem domluvit, pochopitelně budou potřebovat chvilku o samotě, bez té Jedi..

Darsha. Jmenuje se Darsha.

Lorn si se znepokojením uvědomil, že se při té myšlence na útěk cítí vůči padawan trochu provinile. S dokonalou vášní nenáviděl všechny Jedi tak dlouho, že bylo nezvyklé vnímat je jako jednotlivce. Vždyť mu zachránila život. Jen s obtížemi se přenesl přes fakt, že ta dívka je Jedi, hluboko uvnitř však cítil, že je víc než to: je osobnost. Dokonce sympatická, ačkoli tomu bylo těžké uvěřit. A rovněž obdivuhodná v mnoha věcech. Když Lorn vzal v potaz, že její učitel zemřel při tom výbuchu, snášela svůj zármutek velice dobře. A zachránila je před Cthony, o tom nebylo sporu.

Ale ne proto, že by jí na tobě záleželo. Jen pro tu informaci.

Lorn si pro sebe přikývl. Musel mít na paměti, že Jedi nedělají nic, co neslouží jejich vlastním zájmům. Nic. Neprokáže jim tu laskavost a nenakráčí jim do spárů.

Ne, nejlepší bude utéct. Ale rezervovat si místo byť na transportu odpadků zrovna bylo mimo jeho finanční možnosti.

A pak si vzpomněl - Tuden Sal! Před několika měsíci sehnal tomuto majiteli úspěšného řetezce restaurací prvotřídní data, která pomohla Sakiyanovi udržet si licenci na jeho speciality. Tehdy byl Lorn při penězích a řekl si jenom o pár drinků - no dobrá, víc než o pár - ovšem Sal mu přislíbil jednu službičku, kdyby Lorn někdy potřeboval.

Co se týče Lorna, ten den právě nastal. O Tudenu Salovi bylo známo, že se bratříčkuje s několika pašeráckými organizacemi včetně Černého slunce. Měl by vědět, jak dostat z Coruscantu dva uprchlíky. Když si Lorn vzpomněl na tuto možnost, úplně ožil. To je dobrý plán - pokud ovšem Lorn zůstane naživu dost dlouho, aby to i uskutečnil.

Droid zpomalil. Něco se změnilo a Lorn to cítil ve vzduchu. Ozvěna jejich kroků zněla dutěji, víc zdálky.

I-5 to potvrdil.

„Pro ty, které to zajímá: jeskyně, do níž jsme právě vstoupili, je široká zhruba sedm set metrů, dvě stě metrů dlouhá a ověšená stalaktity, které začínají čtyřicet nebo padesát metrů nad našimi hlavami. Okraj, na němž máme tu smůlu stát, končí po sedmi metrech a prudce klesá do hloubky -“ droid se odmlčel „- neměřitelné mými skromnými senzory.“

Děsivé, pomyslel si Lorn.


Darsha zaslechla, jak Lorn Pavan vydal dlouhý, útrpný povzdech. „Nech mě hádat,“ řekl. „Musíme to přeskočit.“

„Nemusíš, pokud dokážeš ovládat levitaci dokonaleji než náš přítel ze Sithu,“ navrhl mu I-5.

Darsha zapátrala Sílou. Nezjistila nic jiného, než obvyklé známky nejnižších forem života všude kolem.

„Za námi nikdo není,“ oznámila.

„Ó, děkuji, mistryně Síly, ale promiň, že se nepřestanu bát,“ odpověděl sarkasticky Pavan. „Zdá se mi, že tvoje schopnosti jsou ještě kapku nedokonalé.“

Zírala na Pavana. „Stává se, že i mistr Jedi - což nejsem - může být překvapen věcmi, které nevnímají Sílu. Tvorové, kteří způsobují pouze malé záchvěvy v toku Síly, jsou někdy skoro neviditelní.“ Zničehonic si vzpomněla, jak se mistr Bondara vrhl vstříc Sithovi, a zmlkla.

Po chvíli prolomil mlčení I-5. „Dobrá zpráva - zdá se, že je tu most.“

Darsha přešla dopředu a stoupla si vedle I-5. Aby udržela rovnováhu, bezděčně položila ruku Pavanovi na rameno; vzápětí pocítila, jak strnul a uhnul.

Co je to s ním? divila se. Co mu Jedi udělali, že tolik nesnášel ji i její řád? Darsha si připomněla ten výraz na tváři mistra Bondary, když se Pavan představil. Její učitel to jméno znal. Co to znamená? Obvykle nebyla nijak šťouravá, ale až se dostane do Chrámu, vynaloží veškeré úsilí a zjistí to.

Jistě, pomyslela si. Jako kdyby po tom všem ještě pro ni bylo v Chrámu místo. Nezvládla závěrečnou zkoušku, kvůli tomu zemřel její mistr, a nakonec ji málem sežral houf slepých příšer. Co je to za Jedi?

Musela připustit, že ne moc dobrá.

Darsha nepatrně potřásla hlavou a snažila se odehnat dotírající beznaděj. Není emocí; je pouze mír. Bezesporu udělala chyby, možná ztratila šanci stát se ještě někdy opravdovou Jedi. Ale než ji Mace Windu nebo jiný člen Rady oficiálně přeřadí, bude pokračovat ve svém poslání nejlépe, jak bude moci. Dovede Lorna Pavana do Chrámu, neboť jeho zprávy mohou být Radě užitečné, mohou napomoci zachování pořádku i přes něčí zneužívání moci. Přesně to by udělal Jedi, tudíž tak učiní i ona.

Pavan naštěstí nebyl jako Oolth. Ten nebyl nic jiného než chvástavý zbabělec. Pavana bylo těžké přečíst, ale jeho chování bylo zatím čestné, statečné a samostatné. Jediná věc, kvůli které s ním tak špatně vychází, je ta jeho nenávist vůči Jedi.

I-5 nastavil své fotoreceptory na vyšší jas a namířil je dolů na most.

Z místa kdesi mimo dosah světla, které vydával droid, se pnulo několik šedých a zaprášených lan. Přes provazy byly naplocho položeny nejrůznější předměty: prkna, kusy plechu a mnoho dalších. Všechno, co měly společné, že byly více či méně ploché a položené ve směru, kterým se chtěla skupinka vydat.

Lorn postoupil kupředu a skočil na jedno z lan. Skvěle udržoval balanc, jak padawan zaznamenala, a z jeho skoku byla znát přirozená elegance. Všiml si, jak ho Darsha pozoruje, pořádně se odrazil a skočil zpátky rychlé salto.

„Vypadá to, že mě lana unesou,“ oznámil, když přistál naprosto čistě na obě nohy. Chvilku se odmlčel, než odpověděl na její nevyřčenou otázku. „Trochu jsem fušoval do beztížných sportů, když jsem si...hmmm...ještě žil lépe.“

Droid se vložil do hovoru. „Pokud jste skončili se svými primitivními namlouvacími rituály, možná bychom mohli zkusit přejít ten most. Může nás pronásledovat Sith, jestli si vzpomínáte.“

„Promiň?“ ozval se Lorn. „Namlouvací rituály?

Darsha byla rovněž pohoršená. „Tvůj droid má pravdu. Musíme se posunout dál.“ Namlouvací rituály, vážně, pomyslela si, když vstoupila na most. Vůbec nebyla nadšená.




Kapitola 23


Lorn si přál mít zbraň.

Vepředu šel I-5, který měl blastery v prstech, stejně jako pár dalších překvapení, a Darsha, která řadu uzavírala, vlastnila světelný meč.

Necítil se teď být ohrožen ničím konkrétním, ale zbraň - jakákoli zbraň - by mu poskytla lepší pocit, že dělá něco pro své bezpečí. I když je pravda, že díky holým rukám byl daleko ostražitější, nebylo to nic ve srovnání s jeho společníky: droidem vybaveným senzory a Jedi citlivou na Sílu. Oproti nim byl Lorn jako slepý.

Postupovali pomalu; most neměl žádné zábradlí, a nezdálo se, že prkna, desky ani ostatní předměty drží na podpůrných lanech zvlášť pevně. Vlastně ho napadlo, že je sem někdo přidal až potom, co byl most hotový. Snad Cthonové? Těžko říct. Jak si Lorn povšiml, most měl velice zvláštní konstrukci. Kromě tlustých podpůrných lan, která se táhla po obou stranách těch naplocho položených věcí, tu byly vždy po pár metrech provazy jdoucí kolmo; některé vedly od stropu jeskyně, což nebylo zas tak neobvyklé, avšak jiné se pnuly ze základů mostu dolů, do temnoty pod nimi .

K čemu asi mohou být?

Vyslovil svou otázku nahlas.

„Vzhledem k té hloubce,“ zamyslel se I-5, „bych očekával, že se to využívá jako přístup k podzemním oceánům.“

To je možné, pomyslel si Lorn. Většina Coruscantu, až na několik málo venkovních parků, byla zastavěná pevnina. Voda někde být musela.

„Ale proč zrovna tenhle most? Myslím, že má zatraceně primitivní konstrukci. Proč si nepostavit lepší přístup?“

Droid se zastavil, podíval se na Lorna přes rameno a fotoreceptory mu žhnuly. „Možná to je dílo Cthonů. Proč prostě nemůžeš být vděčný, že je to tady, když potřebujeme?“ I-5 pokračoval v chůzi kupředu.

Lorn pozvedl obočí. „Kdo ti nachcal do baterky?“ ucedil tiše.

Uslyšel za sebou potlačovaný smích. Skvělé. Setřel ho vlastní droid, a Jedi se mu směje.

„Musím se zeptat,“ ozvala se Darsha. „Jak jste se vy dva dali dohromady?“

„Jsem dojatý. Dokázala jsi načít téma ještě nudnější než to předchozí,“ pronesl I-5.

„Možná, že vy nepotřebujete rozptýlení,“ kontrovala Darsha, „ale já bych po těch posledních hodinách nějaké snesla.“

Žena měla pravdu. Lorn, k vlastnímu překvapení, sám odpověděl.

„Získal jsem I-5 před několika lety, když jsem začínal s prodáváním informací. Byl to protokolární droid a patřil jedné bohaté rodině, která ho nechávala s dětmi. Ty děti byly pěkně zvrácené. Nechávaly ho skákat ze střechy, aby viděly, jak vysoko se po dopadu odrazí.“

Ta vzpomínka byla tak živá, až ho to překvapilo. Vzpomněl si, jak byl cítit vzduch v tom šmelinářství, směsice mazadel a spálených obvodů. Ten den pršelo a Lorn byl unavený. Jen několik dnů předtím ho vykopli z Chrámu Jedi - oni to tak samozřejmě nenazvali.

Není emocí; je pouze mír.

Četl ta slova snad tisíckrát, když studoval své nepřátele, bojoval s jejich nadvládou nad jeho vlastním životem a nad životem Jaxe. Ta slova nikdy nedávala smysl a nedávala jej ani teď.

„Počítám, že by v sobě mohl mít uložená nějaká zajímavá tajemství, která by se dala využít, takže ho koupím a uvedu zpět do provozu.“

Lorn si pamatoval na droidova první slova. Zasáhla ho svou beznadějí a bezmocí, které mu připomněly jeho vlastní.

„Jsem I-5YQ, specializovaný na protokol.“ Nastala pauza, jak se po úvodní informaci zapnul hlavní program, načež se droid zeptal: „Budete mi ubližovat?“

Lorna popadl vztek, když tu větu uslyšel. Jemu taky nedávno zničili život; strašlivě mu ublížili ti, o kterých se vždycky tvrdilo, že ho budou chránit.

Jedi.


Darsha se dívala, jak Lorn mlčky postupuje. Zdálo se, že nějaké vzpomínky tomu člověku zabránily pokračovat ve vyprávění; domyslela si, že na něj teď padla nemluvnost. Radši se zeptala droida.

„Takže on si tě koupil a tys ho přemluvil, abyste byli společníci?“

I-5 odpověděl až po chvíli.

„Lorna odporně podrazili jeho...zaměstnavatelé. Cítil, že jsem spřízněná duše, aspoň v přeneseném slova smyslu. Má známého, který je šikovný na přeprogramovávání droidů - instaluje jim špičkový kognitivní modul pro umělou inteligenci - a mně odpojil i omezovač kreativity. Ve výsledku jsem tak lidský, jak jen droid může být.“

Darsha se zvědavě zeptala: „Kdo byli jeho zaměstnavatelé?“

I-5 pohlédl na Lorna, než odpověděl. „Jedi.“

Její podezření bylo správné. To vysvětlovalo, proč mistr Bondara znal Pavanovo jméno. Ale proč a jak její řád Lorna tak zle podrazil? Pokud věděla, vždycky jednali čestně se zaměstnanci, kteří nebyli Jedi. Nedávalo to smysl.

„Jak dlouho už trénuješ v Chrámu, padawane Assant?“

Bylo jasné, že I-5 je lepší droid než ten, jenž dostal za úkol hlídat Fondoriána v tom chráněném domě. Tamten ani nepoznal, že je Darsha ještě padawan.

„Žiju v Chrámu prakticky celý život. Můj výcvik začal, když mi byly čtyři roky,“ vysvětlila. A dneškem zřejmě i skončí, dodala v duchu.

„Já jsem společníkem Lorna Pavana pět standartních let.“

Pak droid umlkl a ponechal Darshu jejím myšlenkám. Uvědomila si, že jí poskytl vodítko k Lornově minulosti.

Vrátila se duchem o pět let nazpátek. Tehdy přišel do Chrámu nový student, byly mu dva roky. Darsha si to pamatovala, protože ten chlapec měl vysoký počet midichlorianů. Nedověděla se o něm moc podrobností, ale Chrám je malý rybník a jakákoli novinka se po jeho hladině rychle šíří. Prý to byl syn nějakého ze zaměstnanců Chrámu - kterého vyhodili, jakmile souhlasil, aby byl chlapec vycvičen. Proč, to si nebyla jistá.

Věnovala Lornovi zkoumavý pohled. Jestliže byl otcem toho žáka a vzali mu syna bez jeho svolení, aby ho vychoval řád, pak není žádný div, že nenávidí Jedi.

Zkusila si představit, jak by se cítila na jeho místě, ale nedokázala to.

Znovu pohlédla na Lorna a věděla, že její podezření je správné. Dokonale to vysvětlovalo jeho postoj vůči ní i mistru Bondarovi. Vzedmula se v ní vlna soucitu, tak velkého, že z Lorna musela odtrhnout oči, aby to nepoznal z jejího výrazu.

Zaměřila svou pozornost zpět k přítomnosti. Pořád ji pálilo, že nezpozorovala Cthony, než zaútočili, a v duchu přísahala, že už se nic takového nestane. Zjistit Sílou přítomnost forem života byl úkol s různou obtížností. Inteligentní, Sílu vnímající bytosti bylo většinou snadné nalézt, zatímco život na nižších vývojových stupních - například hmyz a zvířata - představoval na jejím psychickém radaru jen nepatrný bod. Je pravda, že její ovládání Síly není vůbec dokonalé, ale to neznamená, že by se neměla snažit dostat ze sebe to nejlepší. Twi´lecký mistr jí kdysi vysvětlil, že citlivost a dokonalé vyladění na vlny Síly přijde časem. „Jako padawan,“ vyprávěl jí, „jsem snadno pohyboval s balvany, ale pohnout semínky pro mne bylo téměř nemožné.“

To Darshe připomnělo, že přišel čas opět zkontrolovat, jestli je něco nepronásleduje. Od chvíle, kdy vstoupili do tunelů, pravidelně hledala jakékoli náznaky přítomnosti Sitha. Před útokem Cthonů necítila, že by přicházel, a stále doufala, že zemřel při výbuchu, stejně jako mistr Bondara. Avšak nemohla si dovolit polevit v bdělosti. Zavřela oči, podržela si slabé povědomí o své momentální poloze a natáhla své smysly nazpět cestou, kterou už měli za sebou; přes prastarý most a okraj propasti až do chodby, jíž přišli.

V její mysli se utvořil chladný sloup temnoty, když její vědomí dosáhlo tunelu. Moc a energie z něj vyzařovala jako elektřina z bouřkového mraku.

Je přímo za nimi!

„Lorne, I-5 - ten Sith je za námi, skoro u mostu!“

Ani jeden z nich neodpověděl. Darsha otevřela oči a pro tuto chvíli zapomněla na nebezpečí, hrozící jim bezprostředně od Sitha.

Našli důvod, proč je Cthonové nepronásledovali.




Kapitola 24


Darth Maul postupoval temnou chodbou tak rychle, jak jen se odvážil. Cítil Jedi a její společníky stále blíž. Události se natáhly na mnohem delší dobu, než měly; je čas učinit jim přítrž.

Přesto si uvědomil, že se nechává hnát dychtivostí na úkor opatrnosti. Záměrně zpomalil krok a nutil se být trpělivý. Nechytí se tady v hlubokém podzemí do nějaké pasti, nemůže zničit jednu půlku celého řádu Sith kvůli bezstarostnému chování.

Opatrně prozkoumal temnotu a nezjistil před sebou nic nebezpečného. Stopa té Jedi byla velice čerstvá; vnímal její přítomnost. Nepříliš daleko.

A pak pocítil, že ho našla. Byl to neohrabaný pokus, slabý a váhavý. Zklamalo ho to. Nebude pro něj žádnou výzvou čelit někomu tak málo pokročilému v Síle. Zdaleka nebyla na úrovni svého mistra, toho Twi´leka, který zničil jeho speeder - ten byl rovnocenným protivníkem. Samozřejmě nebyl tak dobrý jako Maul, ovšem to se dalo čekat.

Spatřil vepředu slabé světlo, když vyšel ze zákrutu chodby. Ozvěna jeho kroků se změnila a tak pochopil, že se dostal do větších, otevřenějších prostor. Vyslal kolem pátravá chapadla Síly a našel hranici okraje, na kterém stál, i most přímo před sebou. Po mostě šla Jedi, byla možná v půlce cesty a před ní kráčel Lorn Pavan se svým droidem.

Maul se zamračil. Dál za nimi, vepředu, bylo něco zvláštního; prázdný bod na jeho psychické mapě. Světlo - které vycházelo z droidových fotoreceptorů, jak si uvědomil - mu nabídlo letmý pohled na něco obrovského a podivně nehmotného, vypadalo to jako sloup utkaný z mlhy, který se tyčil před těmi třemi. Ať už to bylo cokoli, nevyzařovalo to žádné odpovídající vibrace v Síle.

To je nanejvýš zajímavé.

Veden zvědavostí použil Sílu znova. A jeho sonda se opět nesetkala s ničím. Ne, nebylo to doslova nic - ten pocit vypadal, jako kdyby se setkal s povrchem, na kterém se nedá najít jediný úchyt. Bylo to jako zkoušet vidět něco, co lze spatřit jen v ultrafialovém spektru. Zvláštní věc, ale věnoval jí pouze malou pozornost, neboť zaznamenal, že Jedi a Pavan couvají po mostě zpět k němu.

Byl překvapený - potěšený, ale překvapený. Padawan určitě ví, že ho nemůže porazit. Co bylo potom jejím záměrem? Kdyby ten druhý člověk pokračoval dopředu, byl by si jistý, že je to pouhá zdržovací taktika, o kterou se pokusil už dříve Twi´ lek. Jenže tomu tak nebylo- Pavan i droid doprovázeli Jedi.

Darth Maul si znovu připustil, že na něj jeho kořist udělala dojem. Byli tak stateční, že se vraceli, aby mu čelili, a dost chytří, aby konečně pochopili, že nemá cenu utíkat. Pochopitelně zemřou, ale možná jim poskytne trochu milosrdenství a zabije je o něco rychleji, než původně zamýšlel.

Žena zapnula světelný meč. Jako by v tom byl nějaký rozdíl, pomyslel si.

Přistoupil k mostu a vykročil jim naproti.


Darsha nikdy neviděla stvoření podobné tomu, které se jim postavilo na mostě. Bylo to obrovské, rozměrné tělo dlouhé nejméně jako městský bus. Zatímco přihlížela, článek za článkem se vytahoval přes kraj mostu; lana se otřásala, jak stvoření vylézalo zespoda nahoru, na most. Povrch těla té bytosti tvořily oddělené, vzájemně se překrývající pláty, tu a tam poseté asi dvoucentimetrovými skvrnkami nervových zauzlení. Hlavě dominovaly dvě velké černé oči a pár zahnutých kusadel, jež hravě dosahovala délky Darshiny nohy. Pod nimi čnělo množství malých pařátků a ještě níž vyrůstaly po dvojicích krátké, tlusté nožky.

Nejúžasnější ovšem bylo, že celý chitinový exoskelet i vnitřní orgány vypadaly úplně průhledně. Ten tvor neměl očividně žádnou vnitřní kostru, ačkoli padawan bylo záhadou, jak může živočich takových rozměrů existovat za normální gravitace, aniž by ho podpíraly kosti. Darsha spatřila záblesk světla, odraženého od břišní části té věci, a nechtěla tomu uvěřit. Fotoreceptory I-5 zrovna osvětlovaly hromadu kostí - lidských kostí - které se posouvaly ve vnitřnostech toho stvoření, jak se jeho roztřesená hmota postupně dostávala na most. V trávicím traktu příšery se nacházel i mnohem čerstvější přírůstek - částečně natrávený Cthon. Droidova světla naštěstí neukázala podrobnosti.

„Proč tuhle věc nezachytily tvoje senzory?“ zasyčel Lorn na I-5, když spěšně couvali před obří nestvůrou.

„Možná jsi zapomněl, že to byla ta nejlevnější součástka, kterou jsi nechal nainstalovat? Ne tu s extra citlivým vysokofrekvenčním pásmem - říkal jsi něco o šetření peněz, pokud si vzpomínám...“

Ti dva by se radši měli přestat hádat, pomyslela si Darsha, když opatrně kráčela zpět a snažila se udržet rovnováhu na pohupujícím se mostě. Co se jí týče, největší otázkou bylo, proč ji Síla neupozornila na přítomnost té věci. I když je pravda, že vnímavé bytosti lze vycítit mnohem lépe než ty primitivní - natolik velké stvoření a navíc tak blízko u ní přece musí zanechat v energetickém poli Síly nějakou stopu, i kdyby mělo mozek velikosti semínka.

Stále ustupujíc vyslala Darsha vstříc tvorovi šátravý psychický paprsek - a cítila, jak se rozplynul. Vůbec se neodrazil.

Co je to zač?

Byla tolik překvapená, že málem sklouzla do propasti. Oči jí říkaly, že obluda je přímo před nimi, tělo cítilo chvění a otřesy mostu, když se další a další nestvůrná masa zvedala z hlubin, ale v Síle nevnímala vůbec nic.

To je nemožné. Sice není tak zkušená jako mistrové Yoda nebo Jinn, avšak musela by mít v krvi 0,0 midichlorianů, aby nedokázala zjistit něco tak přerostlého!

Tvor se zdvihl a některé z jeho nohou se ve světle fotoreceptorů třásly. Ozval se zvuk, něco jako skřípání, které zřejmě vydávaly překrývající se pláty, jak po sobě sjížděly. Vztyčil se nad nimi a otevřel ústa.

Darsha zapnula světelný meč, když I-5 vystřelil z obou blasterů ve svých prstech, zasáhl několik párů nohou a zranil tělo té zrůdy. Tvor zavřískl a plácl horní polovinou těla zpátky na most, čímž skupinku málem srazil. Museli si spěšně lehnout na břicho, aby nespadli - což bylo velmi příhodné, neboť proud tekutiny, který obludě vytryskl z temného otvoru úst, jim proletěl nad hlavou a nezasáhl je. Ještě předtím, než ulpěl na kovové desce za nimi, to bylo Darshe jasné; látka, kterou na ně příšera vyplivla, je ze stejného materiálu jako šedá hedvábná vlákna mostu.

To tahle věc vyrobila most.

Celé jí to přišlo povědomé, ale nemohla si vzpomenout proč, nebo čím. Zbloudilý pramínek hedvábí si razil cestu k padawan; bez přemýšlení mu nastavila do cesty svůj meč. Vlákno se vzňalo, jakmile zasáhlo žlutou laserovou čepel, a vypařilo se v obláčku zapáchající páry.

Všichni tři se vyhrabali na nohy a rychle ustupovali po mostě směrem k tunelu. Za nimi se sunula nestvůra a přehršel jejích nohou se zachytával vláken mostu.

Prima, blastery I-5 nefungují, pomyslela si Darsha. Teď se přesvědčíme, jak dokážeš obstát před světelným mečem.


Lorn si opravdu přál, aby měl zrovna teď zbraň. Žádné jednoruční blastery - ani náhodou netoužil po takových miniaturách. Možná by pomohla těžká, na trojnožce usazená V-90 nebo několik plazmových granátů. A když už tak vymýšlel přání, co takhle turbolaser nějaké lodi - přičemž Lorn by seděl vevnitř v bezpečí.

Odkud se tu vzal ten tvor? V jednu chvíli šli po mostě a v příští to tam prostě bylo.

Ústup byl jasná volba. Ale než ta věc zvedla svou odpornou hlavu, neslyšel náhodou Darshu říct, že je přímo za nimi ten Sith?

Jako by uvízli mezi nakatskou černou dírou a vírem Magataran.

V tom momentě mu došlo, co je to stvoření zač.

Když ještě Lorn pracoval pro Jedi, měl přístup ke spoustě literatury týkající se jich a mnoha příbuzných témat. Jakmile se dověděl, že Jax je od něj navždy oddělen, strávil týdny sbíráním všemožných vědomostí o Jedi: o jejich historii, moci, výhodách i slabinách. Nenarazil na nic, co by mu pomohlo, ovšem získal zajímavé a zasvěcené informace - mimo jiné jeden starý text vyprávěl o údajně vyhynulém druhu obřích bezobratlých, kteří se umějí velice dobře skrýt před Sílou. Jak se jim jen říkalo?

Taozin - to je ono.

Očividně nevyhynuli.

Právě tehdy se přes něj a I-5 vrhla Darsha, její světelný meč jasně planul.

„Darsho! Ne! To je taozin!“


Darsha vstala ze svého kotoulu nedaleko od příšery, světelný meč připravený. Vyrazila jím dopředu a vedla úder tak, aby odsekla pořádný kus břicha té nestvůry. Podíváme se, jak budeš hladový, když se tvoje kořist brání, pomyslela si.

Zvládla ten pohyb dokonale, jak se jí to vždy dařilo při tréninku; mistr Bondara by na ni byl pyšný. Jediný problém spočíval v tom, že útok nefungoval.

V nevěřícném šoku přihlížela, jak se žluté světlo čepele rozptýlilo, když ponořila meč do tkáně, ztratilo svou soudržnost a zářilo do všech směrů. Darsha ucukla zpět a těsně se vyhnula tekutině, jež vystříkla z rány. Čepel se stala opět spojitou, jakmile ji vytrhla z břicha netvora. Tělem živočicha projela křeč, průhledné maso se otřáslo a ozval se rozzuřený ryk.; úder obludu očividně zranil, ovšem zdaleka ne tolik, jak padawan předpokládala.

Darsha byla tak ohromená mizivým výsledkem svého útoku, že ji bestie téměř uchopila svými ostrými kusadly a vtáhla do zejícího ústního otvoru. Jedi v poslední chvíli uhnula a máchla mečem, aby zneškodnila spršku mokrého hedvábí, kterou na ni ta věc vyzvracela. Aspoň proti tomu byla laserová čepel účinná. Povšimla si, že tekutý výměšek se stává neprůhledným, až když se dostane z úst tvora.

Opožděně si uvědomila, že Lorn na ni před chvílí něco volal. Dosud tomu nevěnovala pozornost, ale nyní ano.

Taozin?

Vzpomněla si na pár zmínek o těch tvorech - při její první hodině historie. Ač pokládáni za vyhynulé, byli jedněmi z mála známých tvorů, kteří se nedali vnímat Sílou. Někdo zřejmě jeden exemplář kdysi dovezl na Coruscant.

Mezi Jedi se traduje staré pořekadlo, které mistr Bondara s oblibou používal: Každý nepřítel může být poražen - v pravý čas.

Darsha pochopila, že teď není ta správná chvíle.

Couvala k Lornovi a I-5, kteří mezitím postoupili o několik metrů dozadu. Taozin na ně chrlil další a další vlákno. Darsha použila Sílu a odrážela proud lepkavé tekutiny; když to nestihla, vypomohla si světelným mečem. Nedalo se dělat nic jiného než ustupovat - zpět do spárů Sitha.




Kapitola 25


Lorn, I-5 a Darsha se vzdalovali od taozina tak rychle, jak to jen šlo, aniž by přitom vytrhávali trámy a desky, které tvořily most. Předměty držely na místě pouze lepivou silou podpůrných lan, takže trojice nemohla běžet.

Naštěstí, ačkoli měla obluda velké množství nohou, nebyla nijak rychlá. Kolébala se za nimi a občas vystřelila vlákno, jež Darsha dokázala z valné části blokovat. Jak ustupovali, I-5 promluvil na Lorna tichým hlasem, přičemž ukázal na rozličné předměty, po kterých kráčeli.

„Pomoz mi nějaké odstranit.“

Lorn zamrkal. Myslí si snad I-5, že taozin může propadnout mezerami? Už se chtěl začít droida vyptávat, ale pak jen pokrčil rameny. Jeho společník má zřejmě plán - což je víc, než v tuto chvíli má Lorn. Nevypadá to, že by se dalo dělat něco jiného. Tak proč by nemohl strávit posledních pár minut svého života rozebíráním mostu?

Darsha viděla, co dělají, a trochu zpomalila krok, čímž jim poskytla víc času na práci. Šlo to překvapivě rychle, navzdory tomu, že Lorn neměl žádné nástroje. I-5 odděloval svými blastery v prstech ty největší styčné body mezi deskami a podpůrnými vlákny a oba dva začali házet uvolněné věci z mostu dolů.

Lorn odhadl, že jsou asi ve třech čtvrtinách cesty nazpět. Na chvíli pojal bláznivou myšlenku, že se Darsha možná spletla a Sith za nimi není. Což by jim poskytlo o něco více prostoru na ústup, přestože by se v tom případě zřejmě znovu setkali s Cthony. Avšak ta naděje rychle zemřela, když se ohlédl přes rameno a spatřil, jak za nimi žhnou dvě rudé čepele Sithova světelného meče. Takže konec vroucných přání. Jejich bohyně spravedlnosti už na ně čeká.

Otočil se na I-5. „Jestli máš něco v plánu, teď je ten správný čas.“

Droid se podíval na Sitha a zavrtěl hlavou. „Ještě ne. Musíme se dostat blíž k okraji.“

Lorn odolal pokušení odseknout, že on osobně už je mnohem blíž, než by si byl přál. Radši uchopil roh dalšího předmětu - vypadalo to jako kryt vypařovače - a odtrhl jej z vlákna. Možná by měl skočit dolů, než se k němu dostane Sith. Hodil kryt z mostu a sledoval, jak plachtí z dosahu fotoreceptorů I-5. Nebyl slyšet žádný zvuk dopadu na dno. Měl na výběr nadbytek možností, jak zemřít, a žádná z nich nebyla potěšující: být sežraný obludou, sťatý světelným mečem nebo se roztříštit o samotné základy planety.

Lorn zaťal zuby a odloupl další kus mostu.


Dokonce i za pomoci Síly se stačila Darsha jen tak tak vyhýbat, když na ni taozin plival stále další hedvábná vlákna. Už vzdala pokusy tu věc Sílou ovlivnit; živočichova děsivá odolnost vůči této formě útoku byla evidentně téměř dokonalá.

Navzdory zoufalé situaci, ve které se nacházela, se Darsha nikdy necítila tak hluboce v Síle. Tak mírná, tak...klidná. Logická, racionální část její mysli jí stále připomínala, že je uvězněná v utahující se smyčce, ale z nějakého neznámého důvodu ji to netrápilo. Bylo důležité pouze reagovat na útoky netvora, nechat Sílu vést její pohyby, nechat se jí naplnit jako nádoba. Neměnný stav výzvy a odporu, útoku a obrany. Jakkoli šíleně to vzhledem k situaci znělo, Darsha se cítila dobře. Vlastně lépe než dobře; cítila se skvěle.

Mistr Bondara jí říkal, že to bude vypadat takhle. „Když splyneš se Sílou,“ řekl jí jednou, „jsi jako nic. Klid v bouři, opěrný bod páky. Může kolem tebe zuřit chaos a ty budeš stále v klidu. Jednou to zažiješ, Darsho, a pak pochopíš.“

Hluboko zasutá část její mysli litovala, že mu to nemůže říct, že se s ním o tu radost z poznání nemůže podělit - ale tak nějak si byla jistá, že on to už ví.

Máchala mečem a udržovala taozina v bezpečné vzdálenosti. Přestože zbraň byla proti tvorovi méně než účinná, příšera přece jen respektovala žár čepele. Padawan se znovu napřáhla, zavadila o povrch těla té věci a odsekla kůži s několika skvrnkami. Tkáň dopadla na most a přilepila se k vláknům.

Ať je droidovým záměrem cokoli, měl by si pospíšit. Darsha už vnímala Sithovu přítomnost, aniž by po ní musela pátrat.


Darth Maul byl překvapen, když se Jedi a Pavan dostali blíž. Ani jeden z nich k němu nebyl otočen čelem; couvali před nějakým obřím, neuvěřitelným tvorem.

Jakmile k němu živočich byl dost blízko, aby byl dobře vidět, Maul poznal, co je to zač. Darth Sidious trval na tom, aby si jeho žák několikrát přečetl každý dostupný útržek informací o Jedi, stejně jako data s nimi nějak související, bez ohledu na to, jak podivně vypadala. Znát nepřítele přináší moc, říkal mu mistr, a Sith je vrcholem moci. Záhadný článek na HoloNetu vyprávěl o tvorech, kteří se skrze evoluci a roztodivné mutace stali neviditelnými v Síle a byl tam zmíněn rovněž taozin.

Byli pokládáni za vyhynulé; ovšem to Sithové rovněž. Sidiousův učedník vyslal silný úponek Temné strany Síly směrem k obludě - a cítil, jak jeho psychická sonda prošla skrz, tak snadno, jako světlo proniká transpariocelí.

Fascinující.

Darth Maul o krok ustoupil; upoutal pozornost tvora pouhou svou přítomností. Taozin po něm plivl tenký pramínek vlákna a Maul se nechal vést Sílou, aby jeho světelný meč útok snadno zneškodnil.


Tvor se zastavil a vypálil hedvábí na Sitha, který byl nyní pouhých pár metrů za nimi. I-5 strhl z mostu poslední předmět a pak promluvil na Lorna a Darshu. „Přišel čas,“ oznámil. „Pevně se mne chyťte.“

Počkal, než si byl jistý, že oba lidé udělali, co po nich chtěl - načež se vrhl z mostu a držel se přitom hlavního podpůrného lana, které jim bylo nejblíž.

„Přesekni lano,“ poručil Darshe.

Darsha pochopila, jaký je jeho záměr. Značně troufalý, to musela připustit. Robot s Pavanovou pomocí vytrhali dost smetí, které pokrývalo vršek mostu, takže lana teď nebyla ničím vázaná. Jakmile světelný meč prořízl tlusté vlákno, ta část mostu, na které viseli, se zhroutila. Trojice začala padat; I-5 pálil nahoru a jeho blastery přerušovaly všechna spojení mezi zbývajícími trámy a lanem, kterého se drželi. Jejich pád zrychloval, náhle byli za taozinem a mířili dlouhým obloukem k protější stěně propasti.

Zdálky slyšeli, jak Sith zařval - znělo to značně vztekle - a letěli pořád dál. Po vteřině nebo dvou už I-5 nemusel střílet na desky přilepené k vláknům. Samotná váha skupinky a jejich hybnost oddělovala lano od mostu.

„Kdybys mohla zpomalit náš pád,“ navrhl droid Darshe, „možná i přežijeme dopad.“

Darsha zavřela oči, svraštila obočí, jak se soustředila, a znovu sáhla po Síle. Po několika vteřinách pocítila, jak se jejich let zpomaluje.

I-5 se ozval: „Počítám, že dosáhneme protější stěny jeskyně za-“

Trio narazilo do skály druhé stěny. I s Darshiným zpomalením pádu byl dopad strašlivý. Padawan lapla po dechu, neboť si ho vyrazila. Stěží dokázala udržet sevření.

„No, asi tak teď,“ dokončil I-5.

„Díky,“ dostal ze sebe Lorn. „Díky za tvůj - jako vždy přesný - odhad.“

„Rádo se stalo.“

Dostali se na druhou stranu. Všechno, co teď musí udělat, je vyšplhat po laně.


Když se vlákno po dotyku čepele vypařilo a Darth Maul mávl rukou, aby páru odstranil ze svého zorného pole, spatřil, jak jeho kořist skáče z mostu, přesekává podpůrné lano a využívá tak vlákno k útěku. Na chvilku stál sithský učedník absolu

onlineovka
na stahování
hra
filmy a videa
vyhledávač
vyhledávač

hráli jste někdy nějakou z těhto onlineovek?

gladiatus (738 | 19%)
travian (804 | 21%)
darkelf (751 | 20%)
bitefight (781 | 20%)
darkpirates (787 | 20%)

máte nebo hrajete onlineovky?

ano (789 | 33%)
někdy (803 | 34%)
ne (771 | 33%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (757 | 34%)
Ne (739 | 33%)
Jackob-s.7x.cz Email :JakubKuba@seznam.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one