Jackob-s.7x.cz E mail :JakubKuba@seznam.cz

Star wars Darth Maul 10-20/37

Kapitola 11


Stavba, do které Darsha vešla, byla monáda – kilometr vysoká, naprosto soběstačná budova. Mnohem víc než pouhý bytový komplex, obrovská věž jako nesčetně dalších, které se zdvihaly z povrchu Coruscantu; obsahovala vše, co její obyvatelé potřebovali. Obytné části, obchody, hydroponické užitné zahrady a dokonce vnitřní parky. Jak věděla, mnoho bytostí strávilo doslova celé své životy ve stavbách, jako byla tato, někteří používali pro kontakt s úřady a zaměstnáním pouze holopřenosy, aniž by se někdy sami odvážili ven.

Nikdy předtím nechápala, jakou může mít takový život přitažlivost. Avšak teď pociťovala k takovým lidem sympatie aspoň v jednom ohledu: rovněž ani dost málo netoužila opustit budovu. Ovšem její nechuť nebyla způsobena strachem z otevřených prostor; přesněji řečeno, pramenila ze skutečnosti, že odejít odtud znamenalo vrátit se do Chrámu Jedi, čelit Radě a přiznat vlastní selhání.

Avšak jiná alternativa se nenabízela. Rada se musí dozvědět o smrti Fondoriána, a to rychle. Darsha má povinnost oznámit, že udělala chybu a nezáleželo na tom, jak ostudná byla.

Musela vystoupat ještě čtvery schody, než se dostala do patra, ve kterém fungoval výtah. Ten ji vyvezl o dalších deset podlaží výš a tady prošla kolem kontrolního stanoviště, kde hlídal ozbrojený strážní droid – dohlížel na to, aby spořádaná horní patra zůstala oddělena od ghetta vespodu. Droid podezřívavě sjel pohledem její otřesnou vizáž, avšak nechal ji projít, když poznal, že Darsha je Jedi.

Jakmile budovu opustila, octla se ve známém prostředí. Odcházela po průhledném můstku a dívala se skrze něj dolů. Hladké stěny věží okolo ní se nořily do temnoty a mlhy. Pod mlhou leželo peklo, z nějž právě uprchla. Kdyby mohla volit mezi návratem dolů a návratem do Chrámu, kde musí připustit, že selhala, dooporavdy si nebyla jistá, co by si vybrala.

Ale výběr neměla, nebo snad ano? Neměla.

Pokračovala v cestě na parkoviště vzdušných taxi a uvědomovala si pohledy, které přitahovalo její roztrhané oblečení a ovázané rány. Vlastně jsem pořád lapená mezi dvěma světy, pomyslela si.

Zbylo jí právě dost kreditů, aby si zaplatila cestu zpět do Chrámu. Hned, jak se Darsha usadila na zadním sedadle vozidla, padla na ni únava. Vše, co mohla dělat, bylo během této krátké cesty neusnout. Uvědomila si, že ospalost není ani tak reakcí na útrapy, které přestála, jako spíš pokusem vyhnout se tomu, co ji čeká.

Let byl u konce příliš rychle. Darsha zaplatila řidiči a vstoupila do Chrámu. Kam až její paměť sahala, tak okamžik, kdy vchází dovnitř, pro ni znamenal útěchu. Byl to návrat do útočiště, bezpečí, na místo, kam starosti a obavy okolního světa nepronikaly. Ještě nikdy se necítila takhle. Teď vysoké zdi a tlumené osvětlení vyvolávaly úzkost a klaustrofobii.

Potřásla hlavou a narovnala ramena. Měla by se přes to přenést. V tuto dobu nejspíš najde mistra Bondaru v jeho apartmá. Musí informovat nejdříve svého učitele a pak se vší pravděpodobností oba předstoupí před Radu.


Darth Maul udělal chybu.

Hrůznost toho poznání nad ním visela jako obrovský balvan. Podcenil nájemnou lovkyni, protože ta žena neovládala Sílu. Takový omyl ho skoro stál život – a jaká potupa by to byla, zemřít rukou obyčejné nájemné lovkyně, on, který byl vycvičen k boji a zabíjení Jedi!

Neměl by dělat takové nebezpečné závěry.

Už je neudělá.

Věděl, jak musí pokračovat. Hath Monchar byl mrtvý, ale ještě stále zbývalo vypořádat se s tím člověkem. Když se Maul vynořil z budovy, policie a droidští hasiči už přijížděli. Nemohl droidům zatemnit obvody vnímání tak lehko jako organické mozky živých bytostí a proto se musel rychle přesunout do stínů nějaké z uliček, aby se vyhnul dotazům.

Našel opuštěnou slepou ulici o pár bloků dál a aktivoval zápěstní komlink. O chvíli později se před ním objevila projekce Darth Sidiouse.

„Řekni mi, jak se situace vyvíjí,“ požádal Sidious.

„Zrádce Hath Monchar je mrtvý. Podělil se o své informace s jednou osobou – s člověkem jménem Lorn Pavan. Vím, kde bydlí. Půjdu a zabiju ho.“

„Výborně. Udělej to nejrychleji, jak je možné. Jsi si jistý, že o tom neví nikdo jiný?“

„Ano, mistře. Musím-“ Maul se v šoku zarazil. Holocron!

Jako vždycky Sidious okamžitě věděl, že je něco špatně. „Co se děje?“ dožadoval se sithský lord odpovědi.

Darth Maul věděl, že bude muset přiznat svou chybu. Nezaváhal. Ještě nikdy svému mistrovi nelhal. „Monchar vlastnil holocron, který údajně obsahuje informace o blokádě. Měl jsem příležitost ho získat, ale…nedokázal jsem to.“ Bylo nesmyslné snažit se omlouvat vysvětlováním, že na místo neočekávaně dorazila nájemná lovkyně a že následnému výbuchu stěží unikl. Jediná podstatná věc byla, že nedržel holocron v ruce.

Viděl, jak se Sidiousovy oči v nelibosti zúžily. „Zklamal jsi mě, lorde Maule.“

Ty výtka ho bodla jako ledový šíp. Nedal to na sobě znát. „Je mi to líto, mistře.“

„Máš teď dva úkoly: zabít Lorna Pavana a najít krystal.“

„Ano, mistře.“

Sidious Maula chvíli pozoroval. „Nezklamej mě znovu.“ Hologram se vytratil.

Darth Maul chvíli tiše stál ve věčné tmě základů města. Jeho dech byl pomalý a pravidelný, tělo naprosto v klidu. Pouze někdo cvičený ve vnímání vírů a proudů Síly by spatřil temnou bouři, která v něm zuřila.

Jeho mistr ho pokáral. A právem. Ten krystal mohl znamenat konec všem počlivě položeným plánům Dartha Sidiouse. A on, Darth Maul, dědic Sithu, tam ten holocron nechal ležet, když si zachraňoval život.

Hlupák!

Maulovy nozdry se rozšířily při hlubokém, hrozivém nádechu. Nebyl čas na sebeobviňování. Neimoidiánův byt už byl nepochybně přeplněn policejními droidy, zjišťujícími příčinu exploze. Asi sotva přehlédnou datakostku v otevřeném sejfu.

Jistě, nabízela se možnost, že výbuch kostku zničil, ale nemohl na to spoléhat. Musí jít zpátky a dovědět se, co se stalo, i kdyby se v tom malém pokoji tísnil každý coruscantský policista.

A až najde holocron a zbaví se toho člověka, bude muset čelit jakémukoli trestu, který si za toto žalostné selhání Darth Sidious vymyslí.

Maul vyšel z uličky a kráčel zpět k bytům.


Lorn potkal I-5 v okamžiku, kdy se droid odvážil vyrazit do prvního patra domu – nebo se o to aspoň snažil, protože obyvatelé v panice ucpali všechny východy. Přestože robotova kovová tvář byla jako vždy bezvýrazná, nějak se mu povedlo vyzařovat obavy a následně úlevu, jakmile spatřil Lorna.

„Pryč odtud,“ zamumlal Lorn k droidovi. „Rychle.“

„To vypadá jako opravdu fikaný plán.“

Ostrou chůzí se brzy dostali o několik bloků dál od toho zmatku. Pak I-5 řekl: „Zdá se, že všechno nešlo úplně podle plánu.“

„Jako vždy mistr v chápavosti.“ Lorn vysvětlil, co se stalo. „Nemám nejmenší tušení, kdo byla ta mrtvá žena. Vůbec nevím, co způsobilo ten výbuch. Nenapadá mě, kdo mohl zabít Neimoidiána a jeho gorily. Ale mám tohle.“ Vytáhl holocron z kapsy.

I-5 si ho vzal a podíval se na něj zblízka. „Vypadá, že je chráněný kódem,“ oznámil. „Každopádně obsahuje nějaká data. A jestli jsou to podrobnosti obchodní blokády Naboo nebo recept na alderaanský guláš, nemůžeme určit, dokud krystal neaktivujeme.“

„Radši by to mělo být to, co Monchar tvrdil.“ Lorn pohlédl na hodinky. „Máme sotva dost času, abychom zašli za Huttem a pak se dostali do doků.“

„Řekl bych, že nám bude dopřáno o půl hodiny víc času. Větší část místních ozbrojených sil se bude starat spíš o ten výbuch než o nás. Nicméně souhlasím, že je na řadě spěšný ústup. Využiju našeho dočasného bohatství a zajistím nám dvě místa v příštím transportu koření na Okraj. Až budeme mít peníze od Hutta, zaplatíme cestu hotově.“

Lorn přikývl. I-5 má pravdu; je důležité zbavit se holocronu a dostat se z Coruscantu co nejdřív. Je možné, že ten, kdo zabil Hatha Monchara, hledal krystal, a Lorn se s ním rozhodně nechtěl seznámit. Vnitřním zrakem pořád viděl Neimoidiánovo bezhlavé tělo, ležící na podlaze vedle jeho stráží. Jedna z nich byla zabita stejným způsobem.

Zničehonic se zastavil, ochromen děsem. I-5 mu pohlédl do obličeje a pak ho rychle odvlekl z proudu chodců. „Co je?“

„Žádná krev,“ hlesl Lorn.

I-5 mlčel a čekal.

„Někdo usekl Moncharovi hlavu. Jeden z těch Quarrenů umřel stejně. Ale nebyla tam skoro žádná krev. Chápeš? Žádná krev. To znamená-“

„Kauterizace. Vypálení tkání náhlým, intenzivním žárem.“ I-5 se odmlčel a Lorn věděl, že droid došel ke stejnému závěru. „Možná rychlá nepřetržitá palba blasterem-“

„Paprsky blasteru nejsou tak žhavé a ty to víš. Jeden výstřel může propálit malou díru, ale roztavit něco tak velkého jako krk bude trvat několik vteřin. Muselo by se to stát až po Moncharově smrti, a jaký by to pak mělo smysl? Existuje jen jedna zbraň, která to dokáže ihned. Ta samá, která zničila zámek na těch duraocelových dveřích.“

„Světelný meč.“ I-5 se rozhlédl, jako by se chtěl ujistit, že je nikdo neposlouchá. „Tvrdíš, že Monchara zabil Jedi?“

„Ačkoliv to velice nerad připouštím, popravy nejsou jejich styl.“ Lorn měl najednou velice sucho v ústech a musel několikrát polknout, než dokázal pokračovat. „Což nám nabízí už jen jedinou možnost.“

„Sith? Nemožné. Poslední z nich zemřel víc než před tisíciletím.“

„To si myslí každý. Ale je to jediný závěr, který dává smysl. Jedi drželi podrobnosti výroby světelných mečů v tajnosti po tisíce let. Abys nějaký mohl vyrobit a používat, musel jsi ovládat Sílu. A Sith byl jediný další řád, který ovládal Sílu a o kterých se v galaxii ví.“

„A proč by to prostě nemohl být nějaký odpadlý Jedi? Někdo, kdo podlehl psychóze – všiml jsem si, že organické bytosti, které v něčem selžou, jsou k tomu náchylné. Myslím, že sklouzáváš k nepodloženým domněnkám,“ prohlásil I-5.

„Ne, tak to není.“ Lorn popadl droida a táhl ho za sebou, když zrychlil v chůzi. „Naskakuju na transport koření a mizím z tohohle přeplněného kusu skály – stejně jako ty.“ Náhle si všiml na druhé straně ulice veřejného drtiče odpadků a změnil směr, s I-5 stále v závěsu. „A zbavíme se holocronu, právě teď.“

Zastavili se před otvorem drtiče. Lorn vyndal datakostku z kapsy, ale než ji mohl vhodit dovnitř, I-5 sevřel jeho ruku.

„Teď vím jistě, že ses zbláznil,“ oznámil droid. „Ten krystal je naše jediná šance na nový život. A jak si zaplatíme letenku v transportu? Nemůžeme jenom tak-“

Lorn přirazil droida na graffiti pokrytou zeď obrovského vypařovače. Chodci všemožných ras kolem nich procházeli a nevěnovali jejich hádce příliš pozornosti.

„Poslouchej mě,“ procedil Lorn přes sevřené zuby. „Jestli mám pravdu, prochází se tu Sith. Možná tuhle věc hledá.“ Zvedl holocron. „Nemůžeme ho podplatit, zastrašit ani setřást a nezastaví se před ničím, aby kostku získal. Nemám chuť nechat si useknout svoji hlavu.“

„Řekněme, že máš pravdu,“ začal I-5. „Uvažujme, že ten Moncharův záhadný vrah je Sith. Připusťme, že chce krystal a ví, že ho máme. Je možné, že nás chytí dřív, než se dostaneme k Huttovi, a bude po nás holocron chtít. Co ho potěší víc – když mu podáme krystal, nebo když řekneme, že jsme ho zničili?“

Lorn mlčel a snažil se uklidnit. Uvědomoval si, že nepoužívá mozek – aspoň ne tu část sídlící za jeho čelem. Přemýšlel něčím instinktivnějším, co mu předestíralo jen útok-nebo-útěk.

Ale tohle – přesněji řečeno, jenom útěk – byla jediná smysluplná možnost. V minulosti už Lorn Sithy důkladně studoval a věděl, že jsou to prostě a jednoduše fanatici. Pokud jim byl na stopě Sith, jediná rozumná věc byla dostat se od něj na vzdálenost poloviny galaxie a to tak rychle, jak to jde.

Nicméně, musel připustit, že droidovy argumenty mají jistou logiku. A hlavně, předat holocron Huttovi by mohlo Sitha svést z jejich stopy. Bylo lepší předpokládat, že jde po krystalu a ne po nich.

A všechno tohle bylo založeno na domněnce, že Moncharův vrah je Sith. Přece jen, galaxie je obrovská a Coruscant je největší směsicí bytostí ze všech obývaných světů. Je možné, že existuje někdo – ani Jedi, ani Sith – kdo nějakým způsobem získal světelný meč a umí s ním zacházet. Určitě nemusel být mistrem v Síle, aby laserovou čepelí proťal krk jiné bytosti.

Avšak nic z toho Lornovi neulehčilo. On ani I-5 by nepřežili čtyři roky v zatuchlých vnitřnostech města, kdyby spoléhali na náhodu. Jak už droidovi nejednou řekl, nebyla to otázka paranoiy, ale dostatečné paranoiy.

Stejně toho neměli moc na výběr. Mohli si nechat holocron a zůstat na Coruscantu v naději, že když se kostky vzdají, Moncharův kat jim neutne hlavy. Nebo by holocron mohli prodat, použít kredity k útěku – a doufat, že nebudou pronásledováni.

Ani jedna alternativa neskýtala vyhlídky na dlouhý život a poklidné stáří.

Lorn si povzdechl a pustil droida. „Tak jo,“ pronesl. „Jdeme za Huttem.“




Kapitola 12


Darth Sidious, o samotě ve svých pokojích, meditoval nad posledními událostmi.

Ve spoustě věcí byl Darth Maul příkladným učněm. Jeho loajalita byla nezpochybnitelná a neotřesitelná; Sidious věděl, že kdyby mu to poručil, Maul by obětoval svůj život bez vteřiny zaváhání. A jeho schopnostem válečníka se nemohl nikdo rovnat.

Nicméně, Maul měl svoje chyby, a největší z nich byla arogance. Ačkoliv neřekl nic, když mu byl tento úkol zadán, Sidious věděl, že Maulovi taková práce přijde pod jeho úroveň. Občas – dost často – viděl Sidious Maulovu auru pulzovat temnými skvrnami netrpělivosti. Někdy se divil, jestli svému učedníkovi nevštípil příliš mnoho nenávisti k Jedi a všemu, co se jich týče. Maul se zaměřoval na jejich vyhlazení – na úkor celistvějšího pohledu.

I tak si byl Sidious jistý, že Maul zvládne úkol, který dostal. Komplikace a překážky se daly čekat a Maul si s nimi poradí. Důležitý byl pouze hlavní plán, a ten rychle pokračoval. Jedi brzy půjdou na jatka. To by mělo jeho dravého žáka potěšit.

Brzy. Už brzy.


Mistr Anoon Bondara několik minut tiše seděl, když Darsha skončila své vyprávění. Byly to možná nejdelší minuty v jejím životě padawana. Twi´lecký Jedi seděl se skloněnou hlavou a sepjatými prsty a díval se na podlahu. Z řeči jeho těla se nedalo určit, na co myslí. Ani jeho lekku se nehýbaly. Ale Darsha měla dojem, že ať jsou myšlenky jejího učitele jakékoli, nevěští to nic dobrého ohledně její další cesty rytíře Jedi.

Nakonec si mistr Bondara povzdechl a zvedl pohled, aby se podíval na Darshu. „Jsem rád, že vůbec žiješ,“ prohlásil a Darshu zaplavila vlna vděčnosti a lásky ke svému mistru, velice prudká. Její bezpečí je pro mistra Bondaru mnohem důležitější než ta mise.

„A teď mi pověz,“ navázal Twi´lek, „viděla jsi toho Fondoriána umřít?“

„Ne. Ale není možné, aby přežil takový pád-“

Mistr Bondara zvedl ruku, aby Darshu umlčel. „Neviděla jsi ho zemřít, a předpokládám, že jsi ani necítila v Síle žádnou změnu, která by znamenala jeho smrt.“

Darsha se rozpomínala na příšerné události několika předchozích hodin. V té chvíli pro její mysl nebylo nejdůležitější pátrat po nějakém narušení v Síle. Měla by cítit nějaké záchvěvy, přestože byla zcela zaměstnána pokusem zachránit si život? Její učitel by je cítil, tím si byla jistá. Ale ona nebyla se Sílou natolik sladěná.

„Ne, necítila,“ řekla pomalu, ale cítila nutnost ještě dodat, „ovšem vzhledem k okolnostem-“

„Podmínky určitě nebyly optimální, chápu,“ přerušil ji mistr Bondara. „Ale dokud existuje alespoň nepatrná šance, že Oolth stále žije, musíme se tím zabývat. Informace, které má, jsou velice důležité.“

„Chcete, abych se vrátila a přesvědčila se, že je mrtvý?“ Pomyšlení, že by se měla vrátit do Krvavého koridoru, úplně stačilo, aby se jí udělalo slabo. Nicméně, pokud to bude muset udělat, poslechne.

Mistr Bondara vstal a z jeho postoje vyzařovalo odhodlání. „Půjdeme spolu. Pojď.“ Vyrazil ke dveřím svého apartmá a Darsha si přispíšila za ním.

„Ale co Rada? Neměli bychom jim říct-“

Jedi se zastavil přede dveřmi a pohlédl na svou padawan. „A co bychom jim řekli? Nemůžeme ještě prohlásit nic určitého. Až budeme s jistotou vědět, jestli je Fondorián živý nebo mrtvý, oznámíme to.“ Otočil se zpět k panelu dveří, který se otevřel; prošel ven a vykročil chodbou. Darsha jej následovala a teprve postupně začínala chápat, že by mohla být šance, i když nepatrně malá, že úkol neskončí jejím selháním. Bylo to nejtenší a nejkřehčí záchranné lanko, ovšem dokud se před ní komíhalo, nemohla jinak než po něm chňapnout.


Maul znovu vstoupil do budovy, kápi nasazenou do čela, světelný meč zavěšený u pasu. U kontrolního stanoviště byl naštěstí člověk a vyptával se příchozích a odcházejících na jejich důvod přítomnosti. Pro Maula bylo směšně jednoduché skrýt se v Síle a proklouznout kolem toho zabedněného tvora.

Když dorazil na místo, droidští soudní lékaři zkoumali byt pomocí laserového skenování. Byli tu dva vyšetřovatelé, Mrlssi a Sullustan. Zůstal na chodbě a naslouchal útržkům hovoru. Neslyšel žádnou zmínku o tom, že byl nalezen holocron. Opatrně se dotkl nejdříve mysli Mrlssiho a propátral ji, pak provedl totéž Sullustanovi, a nenašel žádné myšlenky na krystal. Pořád skryt Temnou stranou se vkradl do dveří bytu a kmitl pohledem na otevřený trezor. Holocron tam nebyl. Maul zvážil možné varianty. Jestliže byla kostka pryč, musel ji sebrat někdo jiný než bezpečnostní složky. A kdo by to tak mohl být? Zřejmě ten kupec, kterého Monchar zrovna očekával - člověk jménem Lorn Pavan. Tenhle hon na jeho hlavu si vychutná.

Darth Maul se otočil a zamířil k východu.

Teď měl dvojnásobnou příčinu, proč najít toho člověka i jeho droida. První místo, kde hledat, byl samozřejmě jejich ubohý podzemní byt. Nebyl odtud daleko, pouze pár minut chůze.

Což bude, s trochou štěstí, i posledních pár minut Pavanova života.


Lorn se vcelku nepovažoval za přespříliš xenofobního; vzhledem k povolání, kterým se poslední léta živil, by předsudky vůči jiným rasám nebyly pouze na škodu kšeftům, ale mohly by být přímo nebezpečné.

Ale nenáviděl obchodování s Hutty.

Na čistě fyzické úrovni ho na těch obřích bezobratlých odpuzovalo všechno: jejich velké, ještěří oči, plazivý pohyb, a nejvíc ze všeho ta slizká, vlhká pokožka. Už to, že musel být v jedné místnosti s Yanthem, v něm vyvolávalo znechucení, které nebylo lehké potlačit.

Yanth byl na Hutta mladý - méně než pět set standartních let. Přesto byl mazaný a vypočítavý a jeho hvězda strmě stoupala podsvětím. I když Lorn přítomnost toho přerostlého slimáka nemohl ani vystát, musel si neochotně připustit jistý obdiv vůči lstivosti a úskočnosti mladého Hutta. Nikdo neuměl zaseknout háček tak rychle a dokonale jako Yanth.

Ten nyní ležel na pódiu ve svých podzemních místnostech a roztržitě bafal z vodní dýmky, zatímco si prohlížel holocron. Poblíž stáli dva gamorreánští strážci a pozorovali Lorna i I-5.

„Proč jsi s tím nešel přímo za Jedi?“ zeptal se Hutt a jeho hluboký, dunivý bas nepříjemně rozechvěl Lornovy vnitřnosti. „Bylo by to jen logické, jít s něčím takovým za nimi.“

Lorn neviděl důvod, proč Yanthovi vysvětlovat své osobní znechucení rytíři Jedi. „Na takové informace mají příliš málo kapitálu,“ odpověděl. „Kromě toho, nedovolím, aby na mě použili svoje mentální triky a donutili mne přenechat jim kostku zadarmo.“ Nenápadně pohlédl na hodinky a dodal: „Tak máš zájem, nebo ne? Můžu to odnést rovnou k velvyslanci z Naboo.“

Yanth mávl zavalitou paží ve smířlivém gestu. „Trpělivost, můj příteli. Ano, mám zájem. Ovšem – a neber si to osobně – byl bych blázen, kdybych si neověřil, že kostka je pravá, než ti dám hromadu peněz.“

Lorn si hlídal bezvýraznou tvář. Kdyby Yanth tušil, v jakém časovém presu se oni dva nacházejí, nerozpakoval by se toho využít, aby z nich vymáčkl nižší cenu. Na druhou stranu čas ubíhal. „A jak to chceš udělat?“ dotázal se Hutta.

Yanth se jen usmál a pootočil několika broušenými ploškami kostky do různých úhlů; hrál si s ní jako s dětskou skládačkou. Po chvilce vytryskl z vrcholu holocronu paprsek a přeměnil se na ve vzduchu se vznášející displej pokrytý zářivými slovy a obrázky, které se pomalu roztáhly do šíře holografického rámu, a ten pak zmizel. Lorn byl moc daleko, takže nemohl přečíst text – nejen to, stál také za displejem, takže se mu slova a čísla ukazovala obráceně. Přesto text vypadal jako Basic, obrázky byly zřejmě schémata stíhaček N-1 z Naboo a také lodě Obchodní federace.

Yanth pootočil jednou z plošek datakostky a obrázky zmizely. „Otevřít nějaký z těchto holocronů není příliš složité,“ poznamenal. „Neimoidiáni zrovna nevynikají inteligencí.“

I-5 řekl: „Výborně. Teď víte, že zboží je pravé. Požadujeme milion kreditů.“

„Platí,“ souhlasil Yanth, k Lornovu velkému překvapení. „Má to desetkrát takovou cenu.“ Hutt se otočil k panelu poblíže jeho ruky a stiskl tlačítko.

Lorn znovu mrkl na hodinky. Pořád ještě se mohli dostat včas do přístavu, pokud bude vše pokračovat hladce. Za hodinu zůstane daleko za nimi Coruscant, onen záhadný sithský zabiják i policie.


Darth Maul zámek ze dveří bytu odstranil rychle a čistě - jednou čepelí svého meče, jako to udělal už předtím. Spěšně vstoupil dovnitř a nechal dveřní panel, aby se za ním zavřel. Pronikavá světla zářivek se sama rozsvítila a ukázala prostor ještě menší a ubožejší než ten, který si pronajal Neimoidián. Byt byl prázdný; jediné místo, kde by se někdo mohl schovávat, byla koupelna, a stalo se záležitostí několika vteřin přesvědčit se, že tam také nikdo není.

Maul přistoupil ke zdi, jež obsahovala zařízení pro příjem zpráv a projektor a zapnul je. Ve vzduchu před ním se zhmotnila projekce – postava Hutta. Poznal to stvoření: Yanth, slibný gangster Černého slunce, jeden z mála, co přežili jatka, která Maul nedávno rozpoutal.

Huttova projekce promluvila. „Lorne. Myslel jsem, že se máme někdy dneska setkat a promluvit si o jistém holocronu, který jsi mi chtěl ukázat. Víš, že není slušné nechat zájemce čekat.“

Maul se otočil a rychlým krokem opustil byt.




Kapitola 13


Darsha Assant se znovu - a příliš brzy - ocitla ve vnitřnostech Coruscantu.

Když odsud dnes utíkala, odhadovala, že bude zbavena svého postavení a přeřazena k zemědělským jednotkám. Už se viděla, jak balí své věci a loučí se. Že by se místo toho mohla vrátit se svým učitelem do míst, kde se tolik znemožnila, ji ani nenapadlo.

A teď tu byla, seděla vedle Anoona Bondary v jeho čtyřmístném vznášedle a mířili zpět do Krvavého koridoru a k monádě, kde přišla o Fondoriána a málem také o svůj život.

Cesty Síly byly nepředvídatelné.

„To je ona,“ řekla a ukázala na věž, která se tyčila před nimi, chladná proti odpolednímu slunci. „Musíme dolů.“

Mistr Bondara nic neřekl a stočil vznášedlo pryč z proudu vzdušné dopravy. Vklouzli do kolmé, sestupující ulice a snášeli se na zem.

Mlha, která se zdála být rozlezlá všude kolem stometrové výšky a oddělovala tak vzkvétající vyšší patra od slumů vespodu, se kolem nich teď uzavřela a následně se rozplynula, byvše potlačena prostředím temných uliček. Přestože nahoře bylo ještě světlo, tady dole přinejlepším věčné šero.

Sledovala, jak míjejí stěnu budovy, a upozornila svého učitele na hák své harpunové pistole, stále zaseknutý do římsy. Následovali lano do páchnoucích hlubin.

Jakmile se octli deset metrů nad zemí, zapnul mistr Bondara parkovací světla. Ozářil tak úsek ulice pod nimi. Darsha, vyklánějící se přes bok vozidla, viděla nezřetelné postavy, které prchaly pryč, přivyklé více tmě než světlu.

Ani stopa po Fondoriánovi. Jeho tělo s největší pravděpodobností odtáhli mrchožrouti a zloději. Avšak na dlažbě byla skvrna nafialovělé krve a poblíž leželo tělo jestřábího netopýra, jež mělo pádem přeražený krk. Mistr Bondara tím směrem namířil jedno ze světel a prohlédl si to. Jeho lekku klesly podél ramen. Při pohledu na něj Darsha pochopila, že její poslední naděje na záchranu mise je zcela a nenávratně pryč.

„Co teď budeme dělat?“ zeptala se tiše.

Dlouho mlčel. Pak si povzdechl a odpověděl: „Vrátíme se do Chrámu. Musíme Radě ohlásit, co se stalo.“

Tak a je to, pomyslela si. Nakonec, když věděla, že už nemá naději, necítila drtivý zármutek, jaký předpokládala. Místo toho vnímala překvapivou úlevu. To nejhorší už se stalo a teď se s tím bude muset nějak vypořádat. Jako u všech hrozících katastrof byla pak skutečnost skoro klidná, v porovnání se strašnými předtuchami.

Až doteď její zaujetí misí ponechávalo pouze malý prostor pro sympatie k Oolthovi. Nyní, když hleděla na krví potřísněný chodník, dobře vnímala uvnitř sebe soucit. Byl to nesnesitelný zbabělec a nepochybně i bezcharakterní kriminálník, ale jen málo bytostí si zasloužilo tak hroznou smrt, jako byla ta jeho.

Mistr Bondara přidal energii do repulzorů a vznášedlo začalo stoupat.


Lorn přihlížel, jak jeden z Huttových pohůnků přináší svému pánovi velkou truhlu. Yanth ji otevřel a Lornovi se při tom pohledu zatočila hlava. Truhla byla plná republikových kreditů v tisíci neoznačených bankovek. Yanth otočil truhlu k Lornovi, předváděje to bohatství, a Lorn cítil, jak ho prsty svrbí touhou zmocnit se všech těch peněz. Ještě neviděl takovou hotovost- nikdy neviděl tolik peněz pohromadě.

„Jeden milion náhodně vybraných republikových kreditů,“ pronesl Yanth takovým tónem, jako by se bavil o počasí. „Vezmeš si je – já beru tohle.“ Pozvedl holocron. „Všichni budou spokojení.“

Lorna nezajímali ti všichni, ale jednou věcí si byl jist- on je šťastný. Sledoval, sotva schopen uvěřit realitě, jak I-5 postoupil dopředu, aby převzal peníze, které změní jejich život. Další nenápadný pohled na hodinky. Právě dost času na cestu do doků, pokud odejdou hned teď.

I-5 zrovna sahal po truhle, když se dveře za nimi náhle rozlétly. Bodyguard – Chevin – se pozadu vpotácel do místnosti, silové kopí vypadlo z necitlivých prstů. Odkutálelo se po podlaze až k pódiu. Stvoření s tvrdou kůží se podívalo na svůj hrudník, v jehož středu zela kouřící díra, a pak se zhroutilo.

Dveřmi vstoupila noční můra.

Lorn na zjevení v šoku zíral. Vrah Chevina byl téměř dva metry vysoký a oblečený celý v černé, včetně pláště s kápí, těžkých bot a dlouhých rukavic. Držel světelný meč, jaký Lorn ještě neviděl: pyšnil se ne jednou, ale dvěma laserovými čepelemi, jež tryskaly z obou konců jílce. Přes veškerou výhrůžnost zbraně to byl ten obličej, co zasel do Lornova srdce děs. Zabiják si sundal kápi a odhalil tvář, která byla zlověstnou směsicí červeného a černého tetování kolem lesklých žlutých očí a zčernalých zubů. Z holé lebky vyrůstalo deset krátkých rohů a tvořilo ďábelskou korunu. Pohlédl zle na všechny v místnosti a promluvil hrdelním hlasem.

„Nikdo nepřežije.“

Lorn byl zcela ochromen strachem, neschopen vzdorovat, když k němu vrah vykročil, pozvedl světelný meč a jeho oči žhnuly jako dvě slunce.

I-5 sevřel truhlu plnou peněz a mrštil ji mezi Lorna a jeho útočníka přesně v momentě, kdy vrah vodorovně švihl čepelí v seku, který měl oddělit Lornovu hlavu od krku. Truhla schytala úder; horké ostří prošlo skrz a rozhodilo hořící kredity všude kolem. Síla úderu byla taková, že by možná Lorna i tak sťal, ale byl zpomalen natolik, aby se droid stihl vrhnout dopředu a odstrčit svého přítele z dosahu. Lorn pocítil žár, jak mu do běla rozpálená špička čepele ožehla vlasy.

Sith – Lorn už teď nepochyboval, že čelí jednomu z legendárních Temných pánů, zrodivších se v dávnověku – se skoro okamžitě vzpamatoval a otočkou znovu zaútočil. Ovšem to už obě gamorreánské stráže vytáhly blastery a začaly střílet. Sith před sebou zavířil zbraní a odrazil paprsky zpět na střelce. To stačil Lorn zahlédnout, než ho I-5 škubnutím zvedl na nohy a skrz dveře ho táhl za sebou.

Prchali úzkou chodbou, která vedla od Yanthova apartmá, a minuli několik dalších mtrvých stráží a dvě hromady roztaveného, pokrouceného kovu, jenž kdysi býval droidy. Yanthovy místnosti se nacházely za nočním klubem, který mu patřil a jmenoval se Oáza Tuskenů; Lorn a I-5 vyklopýtali krátké schody a vpadli do modře osvětlené místnosti plné stolů na sabacc, dejarikových hracích desek a spoře oděných žen rozličných ras, které tančily na pódiích. Propletli se místností a opustili ji východem.

„Kam běžíme?“ zakřičel Lorn, zatímco sprintovali ulicí.

„Pryč odtud!“ odpověděl droid.

Lorn chtěl namítnout, že to nemá cenu; podíval se Sithovi do očí a viděl v nich svou zkázu, tak jasně jako vzory, které obklopovaly žluté oči. Nevyhnutelný osud, jenž je bude pronásledovat, ať budou prchat jakkoli daleko a sebevíc rychle. Ale nedostávalo se mu dechu, aby promluvil, pokud chtěl utíkat, zato strach z toho, co viděl v těch očích, ho nutil běžet pořád dál.


Maul viděl, jak mu jeho kořist proklouzává, ale nemohl udělat nic, aby ji zastavil, neboť jeho pozornost byla zaměstnána Gamorreány. Jednou rukou zatočil mečem v zářícím vzoru, který zastavil blasterové paprsky, volnou rukou uchopil neviditelné vlny Síly a vyslal vibrace, jež vytrhly zbraně z rukou překvapených stráží.

Než se bodyguardi vzpamatovali, vrhl se Maul dopředu a propíchl nejdřív jednoho a pak druhého rychlými, smrtícími údery. Mrtví Gamorreáni se poskládali na podlahu a Maul se spěšně otočil, aby to vyřídil s Huttem.

Navzdory své mohutnosti se Yanth uměl pohybovat rychle, když musel. Odplazil se z pódia a zvedl silové kopí, které upustil Chevin. Hodil ho po Maulovi, který jej rozťal vedví vlastní zbraní. V hlavici kopí ukrytý generátor zkratoval ve spršce jisker.

Yanth nečekal na výsledky svého útoku. Masivní hmota se spěšně sunula pryč, plazila se přes sežehnuté a zčernalé bankovky, které pokrývaly podlahu, holocron stále sevřený v ruce. Už se skoro dostal k východu, když Maul skočil salto dopředu s vrutem, čímž překonal celou délku místnosti a přistál přímo před Huttem.

Než se Yanth vzpamatoval, Darth Maul ponořil jednu z čepelí meče do Huttova hrudníku. Místnost naplnil zápach hořícího masa a tuku. Yanth zemřel se skřehotavým zabubláním, rosolovitá hmota jeho těla se beztvaře složila na zem.

Maul vypnul obě čepele. Vztáhl volnou ruku a holocron vylétl z Huttova mrtvého sevření do jeho dlaně. Strčil kostku do kapsy v pásku, otočil se a vyběhl z pokoje. Z vrcholu schodů se bezohledně vrhl skrz hernu, zaměstnance a hosty odhazoval stranou divokými vlnami Síly.

Dostal se na ulici a zastavil, aby se rozhlédl po své kořisti. Pavan ani droid nebyli na dohled. Maul vycenil zuby. Nesmí mu znovu uniknout! Byl odhodlán dokončit svůj úkol jakýmkoliv způsobem. Už to trvá příliš dlouho.

Znovu splynul s Temnou stranou a přinutil ji ukázat mu cestu, kterou se vydala jeho kořist. Pak vyrazil a prorážel si cestu skrz – k jeho smůle velký – dav lidí.

Ačkoliv sám jeho zjev stačil, aby se mu i otrlí tvorové vyhýbali obloukem, pořád postupoval moc pomalu. To stačí! pomyslel si Maul. Vypustil Temnou stranu z řetězů a použil Sílu jako beranidlo proti všem, kdo se mu dostali do cesty.

Zabočil doprostřed úzké uličky. Jeho speeder parkoval nedaleko; mohl by ho nastartovat pomocí dálkového ovládání a mít ho tady nejdéle za pár minut. Ale nabízela se ještě rychlejší cesta, jak ty dva dohnat. Sáhl po Síle a snadno se rozběhl pětinásobnou rychlostí, než jakou dosahoval člověk při maximálním sprintu. Teď už mu nemohou nijak utéct.

Za pár okamžiků měl svou kořist na dohled. Dalších pár vteřin a dožene je – a pak se opět dostane ke slovu jeho světelný meč, bude ničit kov a maso a konečně přivede jeho pochmurnou práci ke konci.

Zašklebil se a ještě víc natáhl svůj obří krok, přeskočil ohněm zčernalou karoserii zaparkovaného landspeederu. Pavan a droid se ohlédli a spatřili, jak se přibližuje; viděl strach v obličeji člověka. Bylo to velice potěšující.

Ještě jeden skok a oba budou jeho.

A potom ho v půlce skoku udeřilo neviditelné kladivo a srazilo ho na zem. Co to bylo? Kdo se opovažuje zasáhnout? Maul vzhlédl a uviděl vznášedlo, které přistávalo vedle Pavana a droida. Paprsek repulzorů na podvozku vznášedla srazil Maula k zemi, když nad ním vozidlo přelétlo. Vznášedlo bylo od něj necelých pět metrů; viděl jasně řidiče i spolujezdce.

Byli to Jedi.




Kapitola 14


Darsha pocítila narušení Síly ve stejný okamžik jako mistr Bondara. Už se dostali téměř do vrstvy mraků, když zespoda přišly temné vibrace; pohlédli na sebe v šoku a pak Twi´lek otočil vznášedlo ke střemhlavému pádu.

Oba mlčeli; Darsha si nebyla jistá, jak ten výbuch nenávisti a zkázy, přicházející zespoda, zapůsobil na jejího učitele, ale ona sama byla otřesená a zvedal se jí žaludek, natolik ji síla těch vln zasáhla. Někdo tam dole byl dobře obeznámen s používáním Síly a také velice mocný. Vnímala několik mrtvých a další životy v ohrožení, o tom nebylo sporu. Nevěděla, kdo zemřel a komu to hrozí, ale nemohli ignorovat takové drsné a divoké používání Síly. Museli zjistit, kdo je za to odpovědný, a zastavit ho – nebo ji, nebo to, pokud budou moct.

Mistr Bondara vyrovnal kurs dvacet metrů nad zemí a letěl takovou rychlostí, jaká ještě byla v bludišti města únosná. Světla vznášedla ozařovala blízké okolí, a když zahnuli za roh, spatřili asi sto metrů před sebou toho, kdo způsobil ty vibrace, jež pocítili: vysoký humanoid v tmavém plášti, pohybující se v sérii obřích skoků, které musely být podpořeny Sílou.

Kdo – nebo co – by to mohl být? Určitě ne Jedi, tolik bylo jisté. Vládl Sílou s jistotou mistra, ale žádný Jedi nevyzařoval takovou temnotu.

Nabízelo se pouze jedno vysvětlení – ale jakmile se jí vetřelo do myšlenek, její mysl před ním ucouvla. To není možné. Nemůže být.

Neměla čas se tomu divit. Před sebou viděli dvě osoby, které byly cílem toho temného – dalo se to určit z jejich vyděšeného úprku.

Ten zlý dostihne svou kořist dalším velkým skokem. Darshu napadal jen jediný způsob, jak ho zastavit, a ze směru, jakým mistr Bondara strhl vznášedlo, bylo jasné, že uvažuje stejně.

Vznášedlo prolétlo přesně nad zahalenou postavou, ve výšce vypočítané tak, aby úder repulzorem omráčil, ale nezabil. Fungovalo to; jakmile vznášedlo kleslo a pokračovalo v cestě, Darsha se ohlédla a spatřila tajemného útočníka ležet na ulici, jako saze černý plášť byl pouze tmavší skvrnou ve tmě. Potom mistr Bondara vozidlo zastavil poblíž dvou uprchlíků. Darsha s překvapením zaznamenala, že jeden z nich je droid.

„Nastupte,“ řekl mistr Bondara člověku. „Je v bezvědomí, ale nevím, jak dlouho to-“

„Moc ne,“ poznamenal droid a ukázal na pronásledovatele.

Darsha se tím směrem podívala a s úžasem sledovala, jak se temná postava zvedá na nohy. Sotva dokázala uvěřit, že se vzpamatoval z úderu tak rychle.

„Dovnitř!“ zakřičel mistr Bondara. „Rychle!“

Člověk, který zíral na Darshu a jejího učitele s podivným výrazem – směsicí úlevy a odporu –vypadal, že se moudře rozhodl pro menší ze dvou zel. Vrhl se na zadní sedadlo, následován droidem. Darsha vrhla další pohled za sebe a viděla, že po nich ten černý skáče. Tak zblízka mohla spatřit jeho obličej; děsivější zjev ještě nikdy nepotkala. Potom sebou její krk bolestivě škubl, když mistr Bondara udeřil do ovladače stoupání a vznášedlo vystřelilo nahoru.

Ale ne dost rychle. Vozidlo se otřáslo úderem, který přišel ze zádi podvozku, a pak se naklonilo na jednu stranu. Zatímco mistr Bondara zápasil s řízením, Darsha si všimla ruky v černé rukavici, která se zachytila kokpitu – okraje na zádi.

Musel použít Sílu, aby sem doskočil, pomyslela si, protože vznášedlo bylo už dobrých deset metrů nad zemí. Ve chvíli, kdy jí ta myšlenka prolétla hlavou, vyrazila dopředu oběma rukama s cílem odstrčit překážku a soustředila neviditelný, nicméně mocný úder na tu ruku. Dlaň povolila a vozidlo se znovu zakymácelo, jak útočník spadl zpět na ulici.

„Musíme nahoru!“ zakřičela. Avšak ve chvíli, kdy dořekla svá slova, spatřila pohled mistra Bondary.

„Nemůžeme,“ oznámil.


Zuřivost Darth Maula při pohledu na to, jak mu Pavan a droid znovu unikají ze spárů, byla téměř zmírněna skutečností, že do hry vstupují Jedi. Konečně nepřítel hodný jeho pozornosti – někdo, kdo může ozkoušet jeho schopnosti. Setřásl ze sebe účinky repulzorového pole a vrhl se za stoupajícím vznášedlem, zapnul přitom svůj meč a udeřil na řídící mechanismus na podvozku vozidla. Jeho úder napáchal škody – jak usoudil, když se vznášedlo naklonilo na jednu stranu. Shromáždil kolem sebe Sílu, vyskočil a dokázal se zachytit okraje jednou rukou. Avšak než se mohl vytáhnout do kokpitu, pocítil, jak do něj mladší Jedi udeřila s překvapující silou, díky čemuž uvolnil sevření a zřítil se zpátky na ulici.

Zlehka dopadl, Síla zpomalila jeho pád. Ještě než se jeho boty dotkly země, už mluvil do svého zápěstního komlinku a zadával příkaz, který nastartuje jeho speeder a doručí ho sem, k Maulovu signálu. Zatímco mluvil, viděl, jak se vznášedlo stabilizovalo a vyrazilo kupředu. Ve vteřině už zahýbalo za roh a ztratilo se z dohledu.

Na tom nezaáleží, pomyslel si, když čekal na speeder; vznášedlo se snadno vystopuje Sílou, zvlášť pokud má na palubě Jedi. Pavan a jeho droid už více než vyčerpali svůj denní příděl štěstí. Teď už jim žádné nezbývá.


„Stoupací mód repulzorů byl poškozen,“ řekl Jedi, který pilotoval vznášedlo.

„Co to znamená?“ zeptala se žena. Byla mladší než její společník; byla dokonce mladší než Lorn.

„To znamená,“ vmísil se I-5, než mohl Jedi odpovědět, „že se můžeme pohybovat vodorovně a klesat, ale nemůžeme se vznést výš.“

Lorn se vyklonil přes bok. Ve všudypřítomném šeru bylo těžké posoudit jejich polohu, ale zdálo se mu, že jsou asi dvacet metrů nad zemí. Vznášedlo letělo maximální rychlostí. Na této úrovni se vyskytovalo pouze málo vzdušné dopravy - naštěstí, vzhledem k omezenému prostoru na manévrování, který skýtaly úzké, klikaté ulice.

Pohlédl na Jediho. Byl to Twi´lek a vypadal, že se blíží k padesátce. Lorn si nevzpomínal, že by ho viděl v Chrámu. To samozřejmě nic neznamenalo – se spoustou Jedi se tehdy stýkal jen málo nebo vůbec.

Ironie celé situace by ho donutila k smíchu, kdyby se pořád tolik netřásl. Být zachráněn před smrtí z rukou Sitha zrovna dvěma Jedi! Přesto musel připustit, jak bylo prozřetelné, že si tak pospíšili. Od chvíle, kdy to začalo vypadat, že se on ani I-5 jen tak z Coruscantu nedostanou, byl pro ně Chrám Jedi nyní tím nejbezpečnějším místem – ačkoliv mu hnulo žlučí, že si to musel přiznat.

Za posledních pár minut se toho stalo tolik – a vlastně všechno z toho bylo neštěstí – že mu to ještě plně nedocházelo. Jedi řízl další zatáčku a Lorn cítil, jak je jeho tělo tlačeno zpět nízkonapěťovým silovým polem, které v případě nehody zamezovalo úrazům.

„Neblázněte!“ řekl. „Pěšky nás už nechytí.“

„Nejde pěšky,“ oznámila žena upjatě.


Darth Maul naskočil na speeder, když kolem něj swoop prolétal. Sevřel obě ruce na plynu na řídítcích a prudce přidal. Hučení repulzorového motoru zesílilo, když speeder vyrazil vpřed. Maul se nakláněl vždy v příslušném směru, jak speeder zatáčel.

Nebylo potřeba ani zapnout displej a stopovat tímto způsobem. Oba Jedi a jeho kořist zářili v Maulově mysli jako dva majáky; cítil je ve vznášedle před sebou. Speeder se pohyboval o polovinu rychleji než jejich dopravní prostředek. Dožene je za pár minut.

Maul se divoce zašklebil. Bude záležitostí chvilky zbavit se Pavana a droida. Pak uvidí, jak dobří ti Jedi jsou. Už tomu je příliš dávno, co vnímal svůj světelný meč zkřížený s jiným, slyšel skřípot laserových čepelí, cítil pach ozonu. Už velice dávno.


„Proč vás sleduje Sith?“ překřičel mistr Bondara vytí protivětru.

Ačkoliv Darsha došla ke témuž závěru, stále bylo dost šokující slyšet mistra Bondaru vyřknout její myšlenky. Během svých studií se naučila o Sithu hodně, samozřejmě, ale všechna ta data a informace vypadaly neživě, za vědomí, že pradávný temný řád už neexistuje. A teď, co jiného to může být, ten noční tvor, který je pronásleduje? Je zkušený v používání Síly, ale je více než zřejmé, že není Jedi. To neponechávalo mnoho možností.

Viděla, jak se na sebe člověk s droidem podívali a pochopila, že byl vysloven tichý souhlas. Potom promluvil droid.

„Jsme obchodníci s informacemi,“ řekl, a něco – nebo naopak absence čehosi – v barvě jeho hlasu Darshu překvapilo. Neslyšela nic z vestavěné úslužnosti, která pro droidy, zvláště pro ty protokolární, byla pravidlem. V jeho tónu a chování byla jistota, která Darshu docela vyděsila, i přes tlak okolností.

„Říkají mi I-5 a můj společník se jmenuje Lorn Pavan,“ pokračoval droid. Darsha si všimla, jak mistr Bondara krátce kmitl pohledem na Pavana a pak svou pozornost opět věnoval řízení.

On to jméno zná, uvědomila si.

„Nedávno nás kontaktoval Neimoidián - jistý Hath Monchar - který nám chtěl prodat holocron s detaily obchodní blokády, hrozící planetě Naboo od Obchodní federace.“

Mistr Bondara chvíli neodpovídal. Pak se ujistil: „Má to být odplata za nové zdanění, které Senát uvalil na Obchodní federaci?“

„Ano,“ vložil se do hovoru Pavan. „Federace se bojí, že jim zdanění skrouhne příjmy.“

„Naboo je velice závislé na dovozu,“ prohlásil mistr Bondara. „Takové postihy by obyvatelstvu mohly přivodit zkázu.“ Stočil vznášedlo za další roh. Chodci, vědomi si možného nebezpečí repulzorových paprsků vznášedla, které letí tak nízko, se rozprchli do stran. „To nevysvětluje, proč se vás snaží zabít Sith,“ navázal Bondara.

Darsha obdivovala jeho vyrovnanost; takový rozhovor by se měl vést v jedné z tichých, pohodlných čítáren Chrámu místo v poškozeném vznášedle, jež se řítí nebezpečnou trasou tou nejvyšší rychlostí.

„Je pochopitelné, proč Neimoidiáni nechtějí, aby se tahle informace dostala ven,“ řekl I-5. „Nevíme, proč nebo jak je do toho zapletený Sith. Ale Hatha Monchara zabil ten, který nás teď pronásleduje.“

„Co se stalo s holocronem?“ vyzvídala Darsha.

„Zrovna jsme ho prodávali Huttovi jménem Yanth,“ odvětil Pavan, „když tam vpadl Sith. Hádám, že Hutt už nežije, a Sith buď krystal zničil, nebo ho má u sebe.“

„Tyto informace se musí okamžitě dostat k Radě,“ prohlásil mistr Bondara. „Vy dva budete drženi v bezpečí, dokud se nevypořádáme s hrozbou Sithu.“

Darsha pohlédla na Lorna Pavana a spatřila v jeho výrazu smíšené zklamání a rezignaci.

„Jedi,“ ucedil pro sebe. „Proč to museli být Jedi?“

Ohlédla se za vznášedlo. Jejich klikatá cesta je dovedla do trochu méně temné oblasti města a snadno rozeznala obrys speederu za nimi. Dokonce i bez potvrzení Sílou by si byla jistá, že je to Sith, kdo je pronásleduje.

„Už je za námi,“ oznámila. „Rychle se přibližuje.“ Všimla si, jak Pavanův obličej zbledl, ale nezdálo se, že by začal panikařit. To bylo dobré; poslední věc, kterou potřebují, je další Oolth.

Pohlédla na mistra Bondaru a spatřila jeho odhodlaně sevřené čelisti.

„Převezmi řízení,“ nařídil jí.

Jeho příkaz ji překvapil, ale ten tón hlasu nestrpěl žádné otázky. Přesedla si, když se mistr Bondara vytáhl nahoru a dozadu a pak švihl nohama přes vycpané opěradlo, které oddělovalo přední a zadní sedadla. Pohledem na obrazovku zjistila, že Sith není více než pět metrů za nimi. Teď tasil svou zbraň a zapnul obě rudé čepele.

„Vezmi je do Chrámu,“ zakřičel na ni mistr Bondara. Pak, než vůbec pochopila, co zamýšlí, natož aby mohla protestovat nebo se ho snažit zastavit, Jedi se vztyčil na zadním sedadle mezi Pavanem a droidem. Zapnul svůj meč, popošel dva kroky po zadní kapotě – a skočil.




Kapitola 15


Skok, asistovaný Sílou, doručil twi´leckého Jedi přímo za Maula – na zadní kryt motoru T-speederu. Takové jednání Maula překvapilo; neočekával tak odvážný, i když bláznivý, čin.

Avšak jakkoli byl ten tah nečekaný, Maul dokázal zablokovat úder toho druhého svou vlastní čepelí. Rychle spustil autopilota speederu, načež se otočil v sedle a vedl úder na hrudník Jediho. Ten se ubránil a kontroval jiným sekem.

Maul věděl, že takhle boj nemůže pokračovat. Autopilot nebyl dost inteligentní, aby zvolil bezpečný kurs za tak vysoké rychlosti a skrz šílené zákruty ulic na povrchu. Hrábl po řídítcích a strhl speeder k přistávací plošině nedaleké budovy, asi třicet metrů nad zemí. Prosvištěli kolem vznášedla, které zpomalilo, jakmile z něj Jedi seskočil, a stoupali k plošině. Když se okraj dostal do dosahu senzorů autopilota, speeder zpomalil a přistál na vysunutém panelu železobetonu.

Sith a Jedi seskočili ze speederu na plošinu, aby mohli pokračovat v boji. Prostor čítal asi deset na patnáct metrů, sotva dost místa pro svobodný pohyb. Maul věděl, že se musí Jediho zbavit rychle, než se mu Pavan znovu ztratí v bludišti na spodku Coruscantu. Zesílil své údery, bránil se a útočil, dvě zářící čepele kolem něj tkaly pavučinu ze světla.

Jedi byl zjevně také mistr v teräs käsi, soudě podle lehkosti, se kterou sekal a blokoval údery. V prvních několika momentech střetu však Darth Maul věděl, že on sám má navrch. Řekl by, že Jedi si to také uvědomoval, ale Maul chápal, jak na tom nezáleží. Jedi byl odhodlán zastavit Sitha, nebo ho přinejmenším dost zpomalit, aby ostatní unikli, i kdyby to mělo znamenat, že obětuje vlastní život.

Maul vycenil zuby. Nepřijde znovu o svou kořist! Zdvojnásobil své úsilí a zesílil útok, tvrdě dorážel na Twi´lekovu obranu. Jedi ustupoval, ale Maul ho stále nemohl zasáhnout.

Pak něco uslyšel: zřetelný zvuk poškozeného motoru vznášedla. Rozšířil své zorné pole pomocí Síly a to, co zjistil, vyvolalo na jeho tváři temný, potěšený úsměv.

Vznášedlo – s jeho kořistí – se vracelo.


Darsha tomu nejprve nemohla uvěřit, když mistr Bondara seskočil ze vznášedla přímo na Sithův speeder. Její první reakce byla reflexivní; zpomalila vznášedlo se záměrem jít svému mistrovi na pomoc.

„Co to děláš?“ zařval Pavan. „Řekl, ať se vrátíme do Chrámu!“

„Nenechám ho napospas té příšeře,“ křikla Darsha v odpověď. Zahlédla, jak kolem nich speeder prolétl, pak začal stoupat a zamířil k přistávací plošině vyčnívající ze zchátralé stavby.

„On ví, co dělá,“ řekl jí droid. „Chceš, aby jeho oběť byla zbytečná?“

Darsha si uvědomovala, že droidova slova dávají smysl, ale nedbala na to. Přece jen, posledních pár hodin dělala jednu chybu za druhou; proč by teď měla přestat? Už ji nezajímalo, jaké následky bude její jednání mít; věděla jen, že nemůže nechat mistra Bondaru bojovat se Sithem samotného. Bylo pro ni těžké představit si, jak je její učitel poražen v souboji, ale cítila, že pokud je toho někdo schopen, pak je to ten Sith.

Zpomalila vznášedlo, otočila ho a zamířila zpět k přistávací plošině – načež pochopila, že má problém. Poškozený repulzor už je nemohl zvednout výš a plošina byla dobrých deset metrů nad nimi. Pokud věděla, její harpunová pistole byla stále zaseknutá do monády asi kilometr odsud.

Nebylo by nijak obtížné vyskočit deset metrů přímo nahoru; při výcviku jí Síla pomáhala zvládnout i vyšší skoky. Ovšem pokus o výskok na úzkou plošinu a doprostřed zuřícího boje na světelné meče si žádal mnohem promyšlenější akci. Mistru Bondarovi nijak nepomůže, když se Darsha Sithem nechá zabít.

Ale neby

onlineovka
na stahování
hra
filmy a videa
vyhledávač
vyhledávač

hráli jste někdy nějakou z těhto onlineovek?

gladiatus (738 | 19%)
travian (804 | 21%)
darkelf (751 | 20%)
bitefight (781 | 20%)
darkpirates (787 | 20%)

máte nebo hrajete onlineovky?

ano (789 | 33%)
někdy (803 | 34%)
ne (771 | 33%)

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (757 | 34%)
Ne (739 | 33%)
Jackob-s.7x.cz Email :JakubKuba@seznam.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one